Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jak zajistit růst v eurozóně

Jak zajistit růst v eurozóně

20.7.2012 7:58

Rychlé a výrazné zvyšování státního dluhu od krize v letech 2007-2009 je v rozvinutých zemích všeobecným jevem: poměr průměrného dluhu k HDP v zemích OECD poprvé překonal hranici 100 %. Fiskální konsolidace bude mít dopad na růstové vyhlídky pro dvě příští generace a sociální stát, jak jsme ho v Evropě po druhé světové válce znali, bude potřeba transformovat, zejména kvůli rychlému stárnutí populace.

Dluhová krize v eurozóně však má jisté charakteristické rysy. Ze všeho nejdůležitější je, že poměr průměrného dluhu k HDP zde sice není vyšší než v jiných rozvinutých zemích a konsolidační úsilí zde začalo dříve, avšak eurozóna se už dva roky zmítá v těžké krizi důvěry. To ukazuje na systémový rozměr krize, jejíž příčiny nelze redukovat na rozmařilé chování fiskálních hříšníků.

Řecká krize odhalila tři hlavní slabiny v měnové unii samotné. Za prvé systém postrádal efektivní aranžmá, které by uvedlo v soulad fiskální a jiné hospodářské politiky. Dokud bude vymáhání fiskální disciplíny svěřeno mezivládnímu orgánu, bude se problém zákonitě objevovat znovu a znovu, což omezí důvěryhodnost společných rozpočtových pravidel.

Finanční trhy navíc podhodnotily soukromá a suverénní úvěrová rizika v nevyslovené víře, že nikdo nezkrachuje a všechny dluhy budou nějakým způsobem splaceny vcelku. Důsledkem je slabá tržní disciplína na straně vypůjčovatelů.

A konečně platí, že jakmile udeřila krize, což vedlo k novému ocenění rizik na finančních trzích, potřeba vyhnout se hospodářskému a finančnímu zhroucení přinutila vlády k tomu, aby podpořily agregátní poptávku a plně dostály soukromým závazkům. Odtrženost centralizovaných měnových a decentralizovaných fiskálních pravomocí však de facto zabránila plnému využití měnových nástrojů k řešení měnových a finančních šoků.

Jednotliví členové eurozóny tak zůstali vystaveni brutálnímu tlaku finančních trhů v době, kdy se přemrštěné soukromé dluhy měnily v neudržitelný dluh veřejný. Eurozóna se náhle stala svěrací kazajkou.

A tak to i zůstalo: rozpočty jsou seškrtané, růst se zadrhává a země na okraji eurozóny musí naplánovat a uskutečnit značné devalvace reálného směnného kurzu, aby znovu získaly konkurenceschopnost a uzavřely své vnější deficity. Země v jádru přitom argumentují tím, že mohou dělat jen málo pro posílení agregátní poptávky a zmírnění tlaku na své partnery, přestože agonie periferních zemí stahuje do recese i jádro kvůli jeho závislosti na periferních vývozních trzích. Nedávná data navíc ukazují na rychle se zhoršující ekonomické prostředí v Německu, kde se v posledních měsících dramaticky snížil obchodní přebytek.

V posledních dvou letech se fundamentální změny v ekonomickém řízení eurozóny zaměřují na nápravu základních nedostatků měnové unie. Mezivládní proces se přitom změnil v proces komunitární. Klíčové pravomoci týkající se zavádění směrnic společné politiky byly svěřeny Evropské komisi a Evropská rada omezila vlastní schopnost odmítat doporučení komise vyžadováním kvalifikované většiny pro jejich změnu.

Silná pravidla hospodářského řízení však nebudou stačit. Plně funkční měnová unie vyžaduje také centrální banku, která bude moci svobodně podnikat kroky potřebné k boji proti šokům likvidity a důvěry, dále určitou mutualizaci státních dluhů a centralizovanou kontrolu nad fiskální politikou. Kromě toho musí mít centralizovanou politiku bankovního dohledu se silnými pravomocemi k řízení bankovních krizí a k likvidaci bank, které nelze zachránit.

Toho všeho lze dosáhnout jen postupně, v rámci přechodu Evropy k plnokrevné federální unii. Zda eurozóna do té doby přežije, o tom rozhodne schopnost Evropské rady zavádět přechodná aranžmá, která dokážou zastavit krizi a obnovit důvěru mezi jejími členy.

Evropští představitelé na své schůzce na konci června vůbec poprvé připustili, že krize má mnoho rozměrů, a uznali, že prosté utahování opasků – tedy aby si každý zametl před vlastním prahem – nebude stačit. V souladu s tím budou nové společné politické iniciativy řešit hospodářský růst, bankovní unii a likviditu. Evropští lídři navíc vložili tyto nové politiky do soudržného dlouhodobějšího rámce, který může zahrnovat i „emisi společného dluhu“.

Stejně tak se Evropská rada dohodla na novém „kompaktu pro růst a pracovní místa“, který identifikuje specifický evropský rozměr růstové politiky, zejména integraci energetiky, dopravy, komunikací a služeb spolu s vyššími investicemi do infrastruktury.

Kupodivu však chybí uznání potřeby větší flexibility v úsilí o fiskální konsolidaci. Jak požadovala komise, země se silnější fiskální pozicí by měly zvážit zpomalení konsolidačního úsilí, aby zabránily zhoršení recese. Aby se však zachovala důvěra investorů, musí některé státy eurozóny najít obtížnou rovnováhu mezi střídmostí a neúčelnými škrty, což by bývalo snazší, kdyby Evropská rada byla vydala jasné prohlášení, že pokud se automatická stabilizační opatření nechají působit a současně se dodrží strukturální rozpočtové cíle, bude to plně v souladu se závazky Evropské unie.

Kromě toho musí větší část zátěže připadnout na Německo. Nedávné poměrně velkorysé mzdové dohody v Německu sice pomohou, ale nebudou stačit; existuje také potřeba zvýšit domácí poptávku. Agresivnější liberalizace nafouklé bankovní soustavy, síťových služeb (zejména v energetice a dopravě) a zadávání veřejných zakázek může postupem času značně přispět ke zvýšení domácích investic a příjmů. Také rozsáhlé investice nutné k nahrazení výpadku jaderné energetiky mohou zvýšit okamžitý stimul.

To vše by nemělo být chápáno jako ústupek, nýbrž jako součást závazku řešit nadměrné nerovnováhy, který na sebe vzaly vlády zemí eurozóny. Dnes více než kdykoliv dříve je nutné přesvědčit Německo, že bez jeho příspěvku ke znovuoživení růstu a k nápravě vnějších nerovnováh bude eurozóna čelit vleklé depresi a jistému kolapsu. 
 
Stefano Micossi je generálním ředitelem Assonime, podnikatelského sdružení a soukromého mozkového trustu se sídlem v Římě, předsedou představenstva CIR Group a členem správní rady Centra pro evropské politické studie se sídlem v Bruselu.

Copyright: Project Syndicate, 2012.


Váš názor
  • No nevím
    20.7.2012 8:49

    Pán je bezesporu velmi vzdělaný a chytrý, ale ať se dívám jak se dívám,tak primární je státní dluh. V podstatě žádný velký stát ať EU nebo eurozóny nemá přebytek státního rozpočtu. Ani to Německo. Těch několik malých vyjímek, malých států, ani nestojí za řeč. Dokud budou státy produkovat dluh, budou problémy. Merkelová má pravdu, že nejprve je nutno zastavit zadlužování a pak teprve napravovat ostatní. Sociální stát nevadí,když je placen z vybraných daní a nikoliv na dluh. Ostatní jsou, při vší úctě, dnes kecy. Až bude schodek státních rozpočtů nula, pak to budou významné myšlenky.
    Aleš Müller
    • Re: No nevím
      20.7.2012 9:29

      Ta krize má ještě jeden rozměr. Peněz je dost a pokud nejsou, natisknou se. Je však potřeba je správně rozdělit, aby rozhýbaly spotřebu a výrobu. Banky na nich budou sedět (krize důvěry), jednotlivci (ti "šťastnější") mají všechny své potřeby saturované. Když je někdo rozdá, ztratí okamžitě kupní sílu. Výroba se soustředí na omezení nejvýznamnějších výrobních nákladů - lisdké práce. Jak sto hoven?
      lime
      • lime
        20.7.2012 10:17

        Ahoj lime, já myslím, že peníze už žádné nejsou, to čemu dnes říkáme peníze je virtuální realita. Pokud banky vůbec nějakou hotovost mají tak je tak mizivá, že musíš každý výběr nad 50 000 hlásit 3 dny dopředu. Takže je to jen o víře, že když něco budu potřebovat, tak druhá strana akceptuje plastovou kartičku a nárůst čísílek v el.výpisu :o) Chce to dát zpátečku, nechápu proč by mělo vše kontinuálně jen růst. Poslední kdo to "uměl" byli komančové, vlastně ještě to umí teď v číně, ale myslím, že se tomu říká falšování dat :o))
        Mike
      •  
        20.7.2012 10:11

        ...peněz je dost a když tak se natisknou další, ale měli se pokusit vymyslet, jak natisknout důvěru v budoucnost, té je nějak málo !
        Q
Aktuální komentáře
18.6.2018
12:31Trumpův další cíl: NATO
11:54Prabos se chystá na další START Day. Jeho akcie na RM-S posílily za týden o 8 procent
11:04Týdenní výhled: OPEC a spor USA s Čínou zahýbou s cenami ropy, důležité výsledky ohlásí FedEx a Micron  
10:58Čína útočí na americkou ropu, co odpoví Trump? Trhy začínají týden s obavami  
10:53Růst britské ekonomiky je nejslabší od roku 2009, odhaduje komora
10:31Čínská cla na americkou ropu zasáhnou obchod za miliardu měsíčně
10:13Praha se probouzí pomalu, v Evropě se daří bankám a telekomunikacím  
9:46Coworking je druhým nejhodnotnějším sektorem světa. WeWork před Airbnb či SpaceX
9:40Nad některými otázkami zápisu změn do obchodního rejstříku
9:18PEGAS NONWOVENS a.s.- oznamuje výsledky valné hromady
9:11Rozbřesk: OPEC+ rozhodne o ropě, euro dál tíží ECB. Co turecké volby?
8:53Výhrůžky USA-Čína budí obavy, evropské burzy asi otevřou poklesem  
8:28Hlupáci staví zdi, komentují čínská média americká cla
5:56Čína má v rukávu energetické eso a hodlá jej plně využít
17.6.2018
15:29Má pořádání fotbalového mistrovství ekonomický smysl?
8:38Víkendář: Elon Musk a umění vysávat vládní peníze
16.6.2018
14:31Nová technologie může odepsat elektromobily a řešit problém s emisemi
7:39Víkendář: Z Evropy se stává Trumpův otloukánek, měla by se postavit na vlastní nohy
15.6.2018
22:03Wall Street ze strachu z nových cel zakončila týden v rudé barvě
18:15Avast vstupuje do indexu pražské burzy PX. Rebalance podrobně  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y