Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Základy finanční represe a odhad její výše

Základy finanční represe a odhad její výše

09.08.2012 16:10
Autor: Redakce, Patria.cz

Finanční represe má dvě složky. První z nich spočívá v tom, že domácí úspory v dané zemi jsou směrovány k financování fiskálních deficitů. Druhá z nich pak v tom, že veřejný dluh je financován za velmi nízké sazby. Finanční represe má několik příčin. První z nich je regulace finančního sektoru. Příkladem je Solvency II, Basel III a další požadavky, které nutí banky a pojišťovny k investicím do vládních dluhopisů. Druhou jsou minimální půjčky ze strany soukromého sektoru, které vedou k tomu, že úspory proudí směrem k sektoru vládnímu. Další v řadě je averze k riziku, která motivuje investory k nákupu aktiv, která se považují za bezpečná. A k finanční represi přispívá i velmi expanzivní monetární politika, která vede k poklesu sazeb.

Podívejme se na situaci v několika zemích. Ve Spojených státech je poptávka po půjčkách ze strany soukromého sektoru mizivá, půjčuje si pouze vláda. Domácí úspory tak proudí směrem k vládě a jsou jí poskytovány s minimálními sazbami – důvodem je expanzivní monetární politika. Ve Velké Británii, Německu, Francii a Japonsku dochází k procesu oddlužení domácností a firem, domácí úspory jsou i zde k dispozici pro financování deficitů. I v těchto případech leží sazby nízko, což představuje důsledek expanzivní monetární politiky a averze k riziku.

Popsanou finanční represi bychom měli chápat jako daň, kterou platí investoři vládě. Její výše odpovídá rozdílu mezi skutečnou výší sazeb a jejich „běžnou” úrovní, tento rozdíl pak musíme vynásobit výší dluhu, který je financován mimořádně nízkými sazbami. Na základě odhadu zmíněného rozdílu a výše vládního dluhu vychází výše finanční represe ve zmíněných zemích následovně: 2,5 % HDP v USA, 1,3 % ve Velké Británii, 1 % v Německu, 0,4 % ve Francii a 0 % v Japonsku. Pokud tedy sledujeme daňovou zátěž v jednotlivých zemích (znázorněna v grafu jako poměr k nominálnímu HDP), měli bychom k ní přičíst daň plynoucí z finanční represe.

nat11

(Zdroj: Natixis)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
04.04.2020
15:22Alexander: Mají roušky smysl?
9:45Víkendář: Kdo by měl nyní pracovat a kdo ne
03.04.2020
22:25Závěr týdne v USA ve znamení dalších poklesů, Tesla +5,6 %
17:45Akcie ZOOM kvůli obavám z koronaviru vystřelily jako raketa. Má to ale háček
17:34Hodnota roušky na 7 600 korunách a nejlepší investice v historii lidstva
17:23Klidný závěr týdne se začíná trochu kazit. Data dnes byla "zajímavá"  
16:38Prodej aut v březnu klesl o 36 procent na 13.685 vozů
16:25Natixis: Přichází fragmentace globální ekonomiky i financí
15:06Vláda USA chce pomoct malým firmám úvěry za 350 miliard dolarů
14:57Propad americké zaměstnanosti - rekord odolal, ale pěkné číslo to není  
13:19Perly týdne: Google test na virus, horní hranice nezaměstnanosti a my rozděleni chalupařením
11:21Akcie středoevropských bank: Patria kvůli nejistotě mění doporučení  
11:20Morgan Stanley: Ekonomika USA letos klesne nejvíce od roku 1946
11:13Ropné nadšení opadlo. Zvládnou trhy další špatná data?  
10:29Podnikatelská aktivita v eurozóně je na minimu za dobu měření
9:46Tesla v prvním čtvrtletí zvýšila prodej o 40 procent
9:38ADB: Náklady pandemie mohou svět přijít až na 4,1 bilionu USD
9:18Rozbřesk: Cena ropy raketově vystřelila. Končí cenová válka?
8:50Evropské burzy mohou otevřít mírným poklesem, ropa ztrácí část zisků  
8:22Středoevropské měny by mohly mít nejhorší rány utržené koronavirem za sebou

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data