V letech 2003 až 2011 uklidili Řekové do zahraničí 216 miliard dolarů (4,3 bilionu Kč) ilegálních peněz. Napsal to německý týdeník Der Spiegel s odvoláním na propočty nevládní organizace Global Financial Integrety (GFI), podle níž stovky miliard černých peněz putují i opačným směrem. Krizi čelící země, odkázaná na mezinárodní finanční pomoc, z nich ale nemá nic.
Ohromné částky, které podle GFI ze země v posledních letech odplynuly, pocházejí podle šéfa organizace Raymonda Bakera z kriminální činnosti, úplatků a daňových úniků. "Pro tak malou ekonomiku jsou to obrovské ztráty," uvedl Baker. Pokud by je Řekové vydali doma, profitoval by z toho nejen stát, ale i tamní hospodářství, které se potýká s nedostatkem investic.
Další nelegální peníze ve výši téměř 200 miliard eur (skoro pět bilionů Kč) putovaly v letech 2010 a 2011 naopak do Řecka. Podle Bakera šlo zjevně o náhradu za půjčky, které tamní banky už nemohou poskytovat.
"V dobách recese je pro soukromníky i podnikatele těžké dostat se k půjčkám. Tak přicházejí na řadu ilegální peníze, kterými se tato mezera zacelí," uvedl šéf nevládní organizace, která se věnuje právě monitoringu toků černých peněz ve světě.
Finanční krize, jaká postihla Řecko, je podle něj jako dělaná k praní špinavých peněz. "Koupíte levně nemovitosti a doufáte, že za deset nebo 15 let získají větší cenu," popsal jednu z praxí Baker, podle něhož jsou investoři nelegálních peněz ochotní déle čekat na zisk než běžní vkladatelé.
Atény, aby se dostaly alespoň k části financí ukrytých v zahraničí, usilují podle Spiegelu o uzavření smlouvy proti daňovým únikům se Švýcarskem. Jednání jsou údajně v závěrečné fázi a s podpisem se počítá na konec září. Podobně jako v případě obdobných smluv jiných států mají mít Řekové na vybranou, buď zůstat anonymní a své peníze ve švýcarských bankách nechat zdanit až třicetiprocentní sazbou, nebo se přihlásit řeckým úřadům a odevzdat daně doma.