Londýnská City by nadále neměla fungovat jako hlavní centrum pro obchodování s eurem, většinu transakcí se společnou evropskou měnou by měla mít „pod kontrolou“ sama eurozóna. Řekl to guvernér francouzské centrální banky Christian Noyer pro Financial Times. Podle Noyera neexistuje žádný důvod k tomu, aby byla Británie "zahraničním" finančním centrem eurozóny. Pro Brity mohou být Noyerova slova dalším důkazem snahy měnové unie zbavit Londýn jeho pozice evropského finančního uzlu.
"Většina obchodů s eurem by měla probíhat uvnitř eurozóny. Je to spojeno s možností centrální banky dodávat likviditu a zajišťovat dohled nad svou měnou," řekl Noyer FT v průběhu své zahraniční cesty po Asii, jejímž cílem je propagovat Paříž jako evropské centrum obchodování s čínskou měnou jüanem. Noyer dodal, že se v zásadě nestaví proti probíhání části obchodů v Londýně, většina objemu by ale měla „protéct“ na území eurozóny. „Je to důsledek volby Velké Británie zůstat mimo hranice eurozóny,“ podotkl. Noyer je členem Rady guvernérů Evropské centrální banky.
Británie se obává, že Paříž v součinnosti s evropským komisařem pro vnitřní trh Michelem Barnierem pracuje na oslabení pozice City jako evropského finančního centra. V době, kdy eurozóna směřuje k bankovní unii, proto Londýn žádá od ECB záruky, že si nebude uzurpovat regulaci bank i těch zemí EU, které nejsou členy eurozóny. Evropští ministři se mají v úterý opět setkat v Bruselu k diskuzi o jednotném bankovním dohledu, jednom z pilířů chystané bankovní unie, ačkoli neshody ohledně jeho nastavení přetrvávají. Podle Noyera by se bankovní unie měla týkat všech věřitelských institucí v regionu, aby měla smysl, jako hlavní problém totiž spatřuje právě malé banky, kterých se jeden z návrhů bankovní unie týkat nemusel.
Zatímco britský ministr financí George Osborne princip bankovní unie v rámci eurozóny schvaluje, brání se zavedení společných pravidel s dosahem i na členy EU, které nejsou zároveň členy měnové unie. Žádá proto, aby každé rozhodnutí Evropského bankovního úřadu (EBA), která nastavuje technická pravidla pro evropské banky, vyžadovalo souhlas minimálního počtu členských zemí EU stojících mimo eurozónu. To důrazně odmítá především Francie označením faktického „britského veta“. Ministr financí Švédska Anders Borg, stojící na stejné straně pomyslného břehu s Británií, varoval, že aktuální návrh bankovní unie je nepřijatelný, protože znevýhodňuje ne-členy eurozóny, ať už chtějí do EMU vstoupit, či nikoli.
Od vzniku jednotné evropské měny slouží Londýnská jako hlavní finanční uzel Evropy a zobchoduje se zde více než 40 procent celosvětového objemu forexových obchodů s eurem, což je více než v celé eurozóně dohromady. Británie je proto velmi citlivá na jakékoli známky možné diskriminace v rámci jednotného trhu EU.
(Zdroj: FT, čtk)