Ruské hliníkárny Rusal ohlásily snížení cíle letošní produkce o 7 %. Největší výrobce hliníku na světě tak reaguje na přebytek nabídky a pokles cen kovu na světových trzích. Redukce výroby s sebou velmi pravděpodobně přinese propouštění, což by v některých ruských městech, ekonomicky závislých na několika málo podnicích, mohlo vyvolat sociální nepokoje, tak jako tomu bylo v roce 2009.
Podle prohlášení Rusalu bylo rozhodnutí o snížení produkce schváleno představenstvem společnosti. Oznámení předcházela sada neuspokojivých výsledků za loňský rok. Hliníkárny, které se na celosvětovém výstupu podílí zhruba z 10 %, loni hospodařily s čistou ztrátou 55 mil. USD, oproti zisku 237 mil. USD v roce 2011. V červených číslech se kombinát ocitl poprvé od krizového roku 2008.
V absolutních číslech by se výroba měla letos snížit o 300 tisíc tun, a to v nejméně efektivních hutích. Loni produkce dosáhla 4,2 mil. tun. Omezování v rámci úsporného programu by přitom mělo zhruba stejným tempem pokračovat v dalších čtyřech letech.
Proti plánům managementu se začali bouřit pracovníci Bogoslovské hutě ve Sverdlovské oblasti, na jejíž elektrolytickou jednotku by měla připadnout polovina z celkových škrtů v produkci. Deset bývalých a stávajících zaměstnanců drží protestní hladovku a tvrdí, že společnost neplní své povinnosti. Navzdory slibům o zachování výroby prý vedení činí „všechno proto, aby mohlo provoz co nejrychleji zavřít,“ sdělil agentuře RIA Novosti Ildus Chakimov, jeden ze stávkujících. Zaměstnanci si také stěžují na znatelný pokles mezd.
Hladovka začala už loni v září, když Rusal plány na uzavření části provozu v Bogoslovské huti zmínil poprvé. Po intervenci místních úřadů management podepsal dohodu, v níž se zavázal k udržení pracovních míst v huti. Rusal v pondělí uvedl, že k omezování produkce dojde pouze se souhlasem vlády a že postiženým zaměstnancům budou nabídnuty „alternativní pracovní příležitosti“.
Společnost původně plánovala snížit produkci ve čtyřech provozech o 275 tisíc tun do roku 2018. Snaha o zachování konkurenceschopnosti v prostředí nadbytečných kapacit, vysokých cen energií a poklesu cen hliníku ale vedení přinutila přijmout drastičtější opatření. Podle šéfa Rusalu Olega Děripasky situace na trhu vyžaduje racionálnější využití produkčních kapacit.
Podle Olega Petropavlovského ze společnosti BCS by omezení výroby mělo Rusalu pomoci zlepšit finanční výkonnost. Čtyři vytipované provozy jsou už delší dobu ztrátové kvůli vysokým cenám elektřiny, hlavního vstupu, který se používá při elektrolytické výrobě hliníku. Kombinovaný výstup čtyř hutí loni činil pouhých 250 tisíc tun.
Pracovníci hutě Nadvojtská, dalšího kandidáta na uzavření, v únoru na vládu zaslali petici, v níž žádají o pomoc. „Sedíme na sudu s prachem, který za chvíli vybuchne,“ uvádí se v dopise.
Tržby Rusalu se loni propadly o 11,4 % na 10,9 mld. USD, což společnost zdůvodnila poklesem cen hliníku a jeho slitin. Uplynulý rok byl podle Děripasky pro odvětví obzvlášť náročný. Kotace hliníku na komoditní burze v Londýně klesly o 15,7 %, čímž se velká část světových produkčních kapacit dostala pod, nebo na hranici ziskovosti.
Konkurenční americké hutě v lednu ohlásily redukci kapacit ve svých provozech po celém světě o 12 % ve snaze o snížení nákladů.
(Zdroje: Moscow Times, RIA Novosti, Bloomberg)