Aktualizováno Nezaměstnanost ve Španělsku dosáhla 27 %, mladí lidé utíkají z Portugalska a Irska. Čtvrtina Řeků tvrdí, že má problémy se zaplacením potravin. Ačkoliv tato situace připomíná podmínky během Velké deprese, Evropa nemá žádný plán na to jak lidem zajistit práci. Německem navržená strategie nutí země na jihu dále snižovat veřejné výdaje, snižovat mzdy a tlačit dolů ceny. Vše až do doby, kdy se obnoví jejich konkurenceschopnost. Při současném tempu pokroku by to ale podle mohlo trvat více než deset let. Situace tak vyvolává otázku, zda existuje bod, při jehož překročení už Evropané řeknou „dost“?
Protesty proti utahování se samozřejmě již objevily, žádná země ale doposud euro neopustila. Jeho podpora navíc zůstává vysoko i v zemích jako Španělsko, Řecko či Itálie. Ti, kteří minulý rok očekávali, že Řecko z měnové unie odejde, podcenili ochotu projít si těžkým obdobím a nevystavit se nejistým důsledkům exitu. Vedení eurozóny však možná činí opačnou chybu. Trpělivost Evropanů je vysoká, určitě ale není neomezená. Jestliže se neukáže světlo na konci tunelu, rozproudí se i debata o tom, jaké přínosy a náklady by opuštění eura mělo. A pak už by vše mohlo jít velmi rychle.
Podobný vývoj již nastal například v případě Argentiny. Ta v 90. letech provázala kurz své měny s dolarem, čímž zkrotila hyperinflaci. Zároveň ale vyvolala prudký růst úvěrů v dolarech a následně růst mezd a celkových nákladů firem. Její konkurenceschopnost se propadla. Očekávalo se, že země bude ochotna projít si bolestivou obnovou konkurenceschopnosti, aby si zachovala pevný kurz. Po třech letech recese se ale zdálo, že ať už by devalvace přinesla cokoliv, nemohlo by to být horší než nekončící deprese. Pouliční nepokoje vyústily ve svržení vlády, přišel default a země upustila od udržování pevného kurzu.
Jak moc se dnešní situace v Evropě podobá situaci v Argentině? Argentinská ekonomika se během tří let propadla o 8 %. Tento propad porovnává se současnou recesí v evropských zemích následující graf:
Podle MMF dosáhne pokles portugalské ekonomiky na konci letošního roku asi 8 %. U španělské ekonomiky to je 6 % a u Řecka 23 %. Eurozóna by se neměla spoléhat na zdánlivou popularitu eura. Podpora pevného kurzu byla v Argentině také rozšířená. Ale najednou se vše otočilo. V měsíci, kdy vypukly nepokoje, ukazovaly průzkumy veřejného mínění, že 62 % obyvatel chce zachovat pevný kurz. To je podobná podpora, jakou má nyní euro u Španělů či Řeků.
(Zdroj: WSJ)