Ruská ropná společnost Rosněfť se stále ostřeji pouští do křížku s monopolním provozovatelem ruských ropovodů, společností Transněfť. Největší ruský těžař si na infrastrukturního giganta stěžuje kvůli údajným ztrátám přepravované suroviny, které jdou do miliard rublů. Transněfť narčení odmítá s tím, že vychází ze zmanipulovaných kalkulací.
Deník Kommersant získal dopis poslaný na ruské ministerstvo energetiky a kupě regulačních úřadů, v němž si ředitel Rosněfti Igor Sečin stěžuje na stávající systém registrace ztrát při přepravě ropy v potrubní soustavě a kritizuje Transněfť za to, že z ropovodů uniká takové množství vzácné komodity.
Rosněfť si prý zpracovala analýzu „faktického stavu“, podle níž ztráty při transportu v přípojných ropovodech patřících Rosněfti v prvním pololetí letošního roku dosáhly 0,185 %, zatímco v hlavních ropovodech Transněfti činily 0,3 %. Těžař odhaduje, že kvůli tomu na příjmech přišel o 1,5 mld. rublů.
Příčinu vyšších ztrát Rosněfť spatřuje v tom, že kalkulace probíhá ne podle skutečných ukazatelů, ale podle formálních předpisů ministerstva energetiky. Ty připouští celkovou ztrátu v rozsahu 2 mil. tun ropy ročně, z čehož 0,7 mil. tun připadá na Rosněfť, která má na ruské těžbě zdaleka největší podíl. Sečin si také do Transněfti rýpnul kvůli skutečnosti, že ačkoli ropu nedobývá, každoročně na trhu prodá kolem 1 mil. tun ropy.
Hašteření (vzhledem k celkovým přepravovaným objemům) o ztracenou ropu není zdaleka jediným sporem dvou státem ovládaných molochů. Vztahy mezi nimi se zhoršily poté, co Rosněfť ohlásila záměr posílat mnohem větší dodávky ropy východním směrem do Číny a do plánované vlastní rafinerie v Primorje. Ropovody Transněfti na Sibiři a Dálném východě kvůli tomu budou muset být rozšířeny, avšak jejich operátor na rozsáhlé investice nemá prostředky. Transněfť proto expanzivní plány Rosněfti už delší dobu kritizuje.
Transněfť také odmítá výpočty ztrát svého zákazníka, který prý při jejich kalkulaci vychází z celkového objemu přepravovaných látek, v nichž je obsažena i voda. Operátor ropovodů naopak počítá pouze ztracenou ropu a navíc tvrdí, že její podíl dosahuje 0,24 % transportované suroviny. V hlavním potrubí prý k žádným únikům nedochází a 99 % ztrát jde na vrub vypařování při skladování v rezervních nádržích, které mají objem 17 mil. m3. Transněfť také připouští, že velkou část ztrát nese Rosněfť, jelikož hodně ropy dodává před východní ropovod VSTO, po jehož délce je umístěno hodně nádrží.
V případě zbytkové ropy, kterou Transněfť prodává, i když ji nevytěžila, jde většinou o směs surovin různé kvality, již nelze majitelům vrátit. Příjmy z prodeje prý společnost na žádost státu dává na dobročinné účely.
Ostatní ruští ropní těžaři problém nevnímají tak závažně. Nejmenovaný zdroj z jednoho z nich uvedl, že stížnosti přestaly poté, co Transněfť loni snížila ztráty ropy o třetinu.
(Zdroje: Kommersant, Moscow Times)