Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého. Uložil jim tresty vězení nepodmíněně od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Kraus a Koláček byli ihned zadrženi. Ostatní nejsou přítomni v soudní síni.
Bývalé manažery Jiřího Diviše a Marka Čmejlu poslal za po podvod a praní špinavých peněz do vězení na 46 resp. 48 měsíců. Antonín Koláček má strávit za mřížemi 52 měsíců, toho soud navíc uznal vinným i z porušení povinností při správě cizího majetku. Oldřicha Klimeckého pak soud poslal do vězení na 37 měsíců za opakované praní špinavých peněz a Petra Krause na 16 měsíců.
Obžalovaní svorně požadovali zproštění viny ve všech bodech a uvolnění prostředků zablokovaných ve Švýcarsku. Švýcarské úřady jim - stejně jako již zesnulému Luboši Měkotovi - zablokovaly peníze, akcie a další aktiva v hodnotě asi 660 milionů švýcarských franků (cca 13,9 mld. Kč). Z této sumy by mohla ČR získat 3 mld. Kč, soudě dle dřívějšího návrhu švýcarské prokuratury. Dalších šest miliard korun by pak měly získat zpět nástupnické firmy MUS. Advokát Marek Procházka, který u soudu zastupuje stát, sice neočekával, že by soud ČR takové odškodné přiklepl, jsou prý ale i další možnosti, jak se k nim dostat a o peníze chtějí advokáti bojovat žalobami u dalších švýcarských soudů.
Bývalí manažeři a majitelé MUS Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus čelí obvinění také v ČR. Viněni jsou ze zneužití informace a postavení v obchodním styku při privatizaci firmy v roce 1999. Svým jednáním měli od ČR získat akcie za zjevně nepřiměřenou kupní cenu. Podle žalobce tím státu způsobili škodu přes 1,6 miliardy korun. V úterý rozšířilo ministerstvo financí trestní oznámení v celé kauze. Obvinění prý totiž kontrolovali firmu o rok dříve, než veřejně prohlašovali. Tato informace přitom měla zásadní význam na výši nabízené kupní ceny a také na rozhodování české vlády, uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek.
Vizitky obžalovaných v kauze MUS
Marek Čmejla (46) - Vystudovaný kybernetik a někdejší člen kapely Tichá dohoda zahájil svou manažerskou dráhu ve finanční skupině Newton, kterou v roce 1994 založili další dva obvinění Petr Kraus a Antonín Koláček. Podle médií sehrála společnost Newton podstatnou roli při skrytém nákupu akcií mosteckých dolů. V roce 2001 Čmejla svůj podíl v Newtonu prodal a stal se manažerem Appian Group, která nedlouho poté ovládla strojírny Škoda Holding. V roce 2010 koupil Čmejla spolu s Jiřím Divišem a dalšími dvěma osobami dopravně strojírenskou Škodu Transportation. Čmejla, jenž v současnosti žije v Monaku, figuruje ve statutárních orgánech několika českých firem. Kromě Škody Transpotation se jedná například o společnost Loterie Korunka nebo společnost Cartex.
Dnes byl soudem uznán vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsouzen ke čtyřem letům vězení a k peněžitému trestu. Do soudní síně se dnes nedostavil.
Jiří Diviš (57) - V roce 1979 emigroval tento bývalý basketbalista do Švýcarska, kde vystudoval práva a začal pracovat v investičním poradenství. V 90. letech v Česku zastupoval švýcarskou společnost Investenergy, která skupovala akcie MUS pro Appian Group. V letech 1998-2002 byl členem dozorčí rady MUS. Coby vrcholný manažer Appianu byl Diviš v roce 2003 vyslán do dozorčí rady Škoda Holdingu a v roce 2010 se stal jedním ze čtyř spolumajitelů Škody Transportation. Bydliště má v Monaku. Jeho jméno figuruje ve statutárních orgánech několika českých firem (například Loterie Korunka). Podle švýcarské prokuratury byla pro aktivity obžalovaných v kauze MUS klíčová právě Divišem založená společnost Investenergy vytvořená ve Fribourgu, přes kterou šly peníze na soukromé účty obžalovaných.
Dnes byl soudem uznán vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsouzen na tři roky a deset měsíců a k peněžitému trestu. Do soudní síně se dnes nedostavil.
Jacques de Groote (86) - Bývalý vysoký manažer Světové banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF). V lednu 2003 týdeník Ekonom napsal, že Grooteho působení v MMF bylo problematické, a že kvůli němu tato organizace přijala ustanovení o střetu zájmů. V polovině 90. let byl zakladatelem Appian Group, která ovládla MUS, a v jejímž čele Groote stál podle dostupných informací do jara 2003. Fakt, že se o privatizaci dolů začala zajímat švýcarská policie, souvisel podle Mladé fronty Dnes s udáním, které na Grooteho pro jeho údajný milionový dluh podala švýcarská společnost Conseil Alain Aboudaram. De Grooteovi navrhla prokuratura na rozdíl od ostatních dva roky vězení podmíněně. Dnes dostal u soudu pouze peněžitý trest.
Oldřich Klimecký (73) - Někdejší generální ředitel MUS, jenž řadu let zasedal ve statutárních orgánech vlastníka mosteckých dolů. Figuroval také v orgánech Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí či FK Baník Most. V současnosti už stojí mimo byznys. Dnes byl uznán vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsouzen ke třem rokům a jednomu měsíci a k peněžitému trestu. Do soudní síně se dnes nedostavil.
Antonín Koláček (54) - V roce 1994 stál spolu s Petrem Krausem u vzniku finanční společnosti Newton Financial Management Group. O rok později usedl Koláček do představenstva MUS, do něhož se dostal coby vrchní personalista Komerční banky, která v důlní firmě vlastnila podíl. Postupně se stal nejvlivnějším manažerem MUS a byl rovněž generálním ředitele Appian Group. V roce 2005 spolu s nedávno zesnulým manažerem Měkotou získali každý čtyřicetiprocentní podíl v dolech, který posléze prodali Pavlu Tykačovi. Poté postupně odešel ze světa byznysu a věnuje se buddhismu a dalším duchovním naukám a cestování. Založil také například Dům osobního rozvoje Maitrea v Praze nebo waldorfskou mateřskou školku. Před lety média odhadovala výši jeho majetku na osm až devět miliard korun. Během svého závěrečného slova věnoval hlavní prokurátorce zdobenou svíčku a porcelánovou sošku anděla. "Jste součástí mého osudu a já jsem za to vděčný," řekl tehdy prokurátorce.
Koláček byl dnes uznán vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsouzen ke čtyřem letům a čtyřem měsíců vězení a k peněžitému trestu. V případě Koláčka a také Krause, kteří byli přítomni, soud nařídil jejich okamžité zadržení.
Petr Kraus (46) - V roce 1994 stál spolu s Antonínem Koláčkem u zrodu společnosti Newton Financial Management Group, která se zabývala obchodováním na finančních trzích a souvisejícím poradenstvím. Právě Newton sehrál podle tisku důležitou roli při ovládnutí MUS. Kraus je je prostřednictvím společnosti Eurogate, Ltd. jediným akcionářem holdingu Newton i v současnosti. Mimo jiné je členem dozorčí rady brněnské vysoké školy Newton College a do jeho majetku patří Hřebčín Favory na Benešovsku, který se zabývá chovem starokladrubských koní, a je předsedou správní rady Nadačního fondu Erudikon.
Dnes byl uznán vinným z podvodů a praní špinavých peněz a odsouzen ke třem letům vězení, z toho k jednomu roku a čtyřem měsícům nepodmíněně, a k peněžitému trestu. V případě Krause a také Koláčka, kteří byli přítomni, soud nařídil jejich okamžité zadržení.
Poznámka:
Prokuratura původně navrhla Koláčkovi, Čmejlovi, Krausovi, Divišovi a Klimeckému trest vězení pět let nepodmíněně a vysoké peněžní pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Pro Belgičana Jacquesa de Groota žaloba žádala dva roky vězení podmíněně a pokutu.
Luboš Měkota (1957-2013) - V případu byl obžalován i miliardář a bývalý majitel TV Metropol a Pětka Luboš Měkota, který ale letos v březnu náhle zemřel ve věku 55 let. Soud proto jeho kauzu v květnu odložil. Bývalý manažer MUS byl jedním z 50 nejbohatších lidí v Česku a kromě dvou televizních stanic vlastnil podle médií také vysokou školu. Měkota většinu svého profesního života pracoval v mostecké důlní společnosti - mj. byl revírníkem, šéfem odborů, personálním ředitelem společnosti, později ve firmě zastával nejvyšší manažerské funkce, byl generálním ředitelem i předsedou představenstva. V roce 2005 spolu s Antonínem Koláčkem získali každý čtyřicetiprocentní podíl v dolech, který posléze prodali Pavlu Tykačovi.
(Zdroj: čtk, ČT)