Aktualizováno Ukazatele vývoje ekonomiky ukazují, že se české hospodářství vrací k růstu, nadměrný růst cen ji nehrozí. Důvěra domácností a firem v budoucnost se konečně začíná otáčet nahoru. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl generální ředitel České spořitelny a bývalý guvernér centrální banky Pavel Kysilka. Překvapivý odhad poklesu HDP ve třetím čtvrtletí nepovažuje za zásadní. "Toto číslo bude jednou přehodnoceno," dodal.
Devizové intervence České národní banky z předminulého týdne k oslabení koruny na kurz 27 Kč/EUR podle jeho výpočtů budou mít malý příznivý efekt na růst HDP a tvorbu pracovních míst. Krátkodobě je prý třeba od politiků vize stability, protože lidem a firmám nejvíce vadí nepredikavatelnost toho, co bude. V takovém prostředí se těžko dělají spotřební plány domácností či investiční plány firem. Těm vadí také pocit všeobecné nespravedlnosti a korupce, dodal.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se nechce přidat k "levné" kritice intervencí ČNB. "Dobře vím, jak těžké je rozhodování, které sebou nese viditelné náklady a současně čelí rizikům, které mohou být celospolečensky horší. "Chci věřit, že centrální banka rozhodovala tak, že přínosy budou větší než náklady, které vznikly," uvedl.
Podle Kysilky je v první řadě třeba se ptát, proč je Česko ostrůvkem "nerůstu" mezi zeměmi, které jsou na tom o dost lépe. "Vláda úspornými opatřeními ubrala z HDP v roce 2012 jen asi jeden procentní bod, v letošním roce asi 0,5 procenta," poznamenal generální ředitel ČS. Českou ekonomiku podle něho táhne dolů především špatná domácí spotřeba a malé investice firem. "V mezinárodním srovnání je přitom finanční situace domácností v ČR mimořádně dobrá. A u firem je to stejné," konstatoval Kysilka s tím, že celý problém je v psychice. Lidé ani firmy totiž dlouhodobě nevěřili v pozitivní budoucnost - to se ale prý postupně mění.
"Centrální banka říká: Nepředpokládejte, že by klesaly ceny. Pokud si něco chcete koupit, neodkládejte to. Tím dobře trefuje psychiku domácností," doplnil Kysilka. Šéf ČS také připomněl, že centrální banka mluví o možnosti intervencí již 12 měsíců, takže byla šance se proti tomuto kroku zajistit. Kritici intervencí by podle Kalouska byli mnohem věrohodnější, kdyby na toto téma rozpoutali diskusi v době, kdy jimi centrální banka hrozila. "To bylo naprosté ticho. Drtivá kritika 'ex post' mi přijde od mnoha politiků hodně účelová a laciná," podotkl.
Pokles spotřeby domácností není podle Kalouska výlučně negativní fenomén. "Položme si otázku, jaká část z rozdílu mezi růstem bankovních úspor a poklesem spotřeby je vystrašenost a jaká je zdravá racionální odpovědnost za své stáří," poznamenal s poukazem na budoucí pokles důchodů ze státního pilíře.
Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Pavel Juříček podle svých slov neví, zda intervence budouznamenat pro dominantní firmy plus, nebo minus. Větší problém můžou mít podniky, které jsou proti výkyvu kurzu zajištěné.
ČNB zahájila intervence 7. listopadu s cílem oslabit korunu. Za jediný den se jí podařilo snížit kurz české měny z přibližně 25,80 na 27 korun za euro. ČNB prý musela ke kroku přistoupit především kvůli hrozbě deflace, která by se bez ovlivnění kurzu ještě více prohloubila.
(Zdroj: ČTK, ČT24)