Jako akcionář skupiny (“OPG“) od roku 2010, který dlouhodobě analyzuje finanční výsledky skupiny, sleduji současný vývoj, jako asi naprostá většina akcionářů, se značným znepokojením. Domnívám se, že mi nepřísluší nějak podrobně komentovat “mediální přestřelky“ a stanoviska jednotlivých znesvářených stran, jakkoliv mohou jednotlivé předkládané argumenty znít účelově. Je nepochybné, že tyto informace, převážně negativní povahy, jsou jednou z příčin poklesu ceny akcií v minulých dnech. V této souvislosti bych se rád vyjádřil k problému nedostatečné transparentnosti ze strany managementu, který z mého pohledu hraje minimálně stejnou kurzotvornou roli.
Dne 30.listopadu vydala OPG opožděně finanční výsledky za 3Q13, ze kterých je patrná vysoká ztráta vyplývající zejména ze zaúčtovaných opravných položek k majetku/projektům (impairmentů, devaluací, atd.) v celkové výši cca 146 mil. EUR, s velmi omezeným komentářem k těmto opravným položkám. Jako člověk znalý mezinárodních účetních standardů (IFRS) v oblasti real estate a s nimi spojené problematiky valuací majetku, jsem byl nejvíce zaskočen vytvořením opravné položky na vlajkový projekt “Zlota 44“ ve výši 74milionů eur s pouhým poukazem na “rizika výstavby a finančních nákladů“. Vzhledem k tomu, že výše opravné položky tvoří téměř 2/3 tržní hodnoty projektu, jak byla uvedena v reportu za první pololetí (114,7 mil. EUR k 30. 6. 2013, 112,7 mil. EUR k 31. 12. 2012), tak se mi výše uvedené zdůvodnění jeví jako značně nedostatečné a tudíž poskytující prostor k různým výkladům a spekulacím, které zpravidla vedou k negativnímu tlaku na cenu akcie.
Domnívám se, že vzhledem k výši impairmentu , měla být osvětlena povaha a způsob stanovení výše této položky (bez toho aby muselo být porušeno obchodní tajemství), tak aby se omezil prostor pro spekulace, což se bohužel do této chvíle nestalo. S ohledem na omezené informace se proto mohu jen domnívat, že u financování Projektu Zlota (ve výši 45mil. EUR k 31. 12. 2012), došlo k porušení některých finančních podmínek (kovenantů) a financující instituce tedy může požadovat splacení celé nebo popř. jen části úvěru, před jeho splatností (ve Výroční zprávě 2012 je uvedeno, že splatnost úvěru byla prodloužena do března 2015). V praxi k tomu jevu dochází ale jen v nejnutnějších případech (kdy se pravděpodobnost úspěšné realizace projektu blíží nule) a banky se raději řídí heslem “extend and pretend“, což v praxi znamená, že “předstírají“, že je vše v pořádku a raději prodlužují splatnost úvěru. Z tohoto úhlu pohledu se mi výše impairmentu jeví jako nadmíru konzervativní (i vzhledem k znovuzahájení prodejů a opětovným ujištěním managementu o brzkém dokončení projektu). V této souvislosti je potřeba také zdůraznit, že hodnota (nejen) tohoto impairmentu, může být značně upravena či úplně vynulována s ohledem na aktuální situaci a povinnou valuaci majetku OPG certifikovaným odhadcem k 31.12.2013.
Ke komentářům zejména ze strany největšího akcionáře OPG p. Vítka, které byly v posledních dvou dnech uvedeny na stránkách Patrie si dovolím pouze toto: Je přínosné, že p. Vítek ve svém dopise akcionářům zmiňuje kroky potřebné k ozdravení OPG (zavedení krizového managementu, nutná restrukturalizace projektových dluhů, snížení nákladů, ukončení či odprodej neziskových projektů atd.), a veřím, že jako CEO by byl schopen navržené kroky bezodkladně prosadit a posunout OPG vpřed, tím správným směrem (pokud by měl být p. Vítek navržen jako CEO společnosti, tak budu určitě hlasovat pro jeho zvolení). Na druhé straně nevidím důvod proč by, vzhledem k tomu, že naprostá většina “problémových projektů“ patří do OPG, měl být navyšován kapitál v OG ve schválené výši 54 mil. EUR (což by vedlo ke značnému zvýhodnění jeho zájmů na úkor ostatních akcionářů a umožnilo mu maximálně zvýšit svůj podíl v OG až na hranici 1/3, při jejímž překročení je povinen nabídnout ostatním akcionářům odkup jejich podílů, což jak uvedl není v jeho zájmu).
Bez komentáře raději ponechám emocionálně laděná vyjádření např. “o neproveditelnosti úpisu na úrovni skupiny OPG“ (nevidím důvod, proč by potenciální hrozba povinného odkupu z jeho strany měla být přenesena na ostatní akcionáře ve formě rozředění podílu OPG v OG?) či “možném bankrotu OPG“. Zdá se , že p. Vítek si je vědom, že současný stav hraje do karet především “připraveným“ a podle toho se také chováNa závěr bych rád dodal, že pevně věřím, že se situace co nejdříve vyřeší vzájemnou dohodou mezi znesvářenýni akcionáři a nebude potřeba čekat na případné rozhodnutí Lucemburského soudu. Jinak je docela možné, že ostatní akcionáři dají najevo svůj nesouhlas a potrestají nespolupracující stranu svým hlasováním na valné hromadě 6. ledna 2014 či později.
Autorem textu je Roman Poledník, akcionář skupiny . Názory autora se nemusejí shodovat s názory společnosti Patria.