Aktualizováno Spotřebitelské ceny v eurozóně za prosinec stouply o 0,3 procenta po dvou měsících mírného poklesu. Meziroční inflace pak dosáhla 0,8 procenta a mírně tak klesla z 0,9 procenta v listopadu. Jádrová inflace klesla ještě níž, na 0,7 procenta. Dnes zveřejněná data tedy revizi základních čísel ani překvapení nepřinášejí, inflace zůstává nízko.
Na meziměsíčním růstu cen se podílely hlavně služby, které zdražily o 0,6 procenta a v indexu mají největší váhu. Podobným či stejným tempem (0,6, respektive 0,5 procenta) pak rostly také ceny nejádrových položek - energií a potravin. O 0,3 procenta klesaly ceny průmyslového zboží. Jádrový index se meziměsíčně zvýšil stejně jako ten celkový, tedy o 0,3 procenta.
Na nízké meziroční inflaci se podílely stagnující ceny energií a velmi pomalu rostoucí ceny průmyslového zboží. Regionálně meziroční růst cen v eurozóně tlumí deflace v Řecku. V řadě zemí je však inflace velmi nízká - sem patří Portugalsko, Španělsko či Irsko. S nízkou inflací nemají problém v Rakousku, Estonsku či Finsku - růst cen se zde pohybuje u dvouprocentního cíle ECB. Také Německo s 1,2procentní inflací je daleko od rizika deflace, ačkoli růst cen zde ztrácí na tempu.
Inflace v eurozóně je nízká především při pohledu na její jádrovou složku. 0,7 procenta je minimum od vzniku společné měny. Finální data jsou však pro trhy neutrální. Stejnou informaci přinesly už předběžné údaje, které se nesetkaly s velkou reakcí finančních trhů. Prezident ECB Draghi nízkou prosincovou inflaci připsal jednorázovým událostem, přesto banka čeká, že inflace zůstane i nadále nízko. Navíc ECB upozorňuje, že další snížení růstu cen, které by se dostalo ještě dál od cíle, už může vyvolat její reakci. Na lednovou zprávu o spotřebitelských cenách by tak trhy mohly reagovat o poznání citlivěji.
