Česká republika se nebude podílet na přípravě daně z finančních transakcí, která by v nějaké podobě mohla být v deseti či jedenácti zemích EU zavedena od počátku roku 2016. Novinářům to dnes v Bruselu po jednání unijních ministrů financí řekl český ministr a vicepremiér Andrej Babiš.
"Nám se to moc nelíbí. Není to celkově transparentní, není jasné, čeho se to má týkat. A my máme obavy, že by to mohlo mít negativní dopad například na trh s dluhopisy. Jsme k tomu dost rezervovaní," vysvětlil Babiš. Každé další zavádění podobných daní může podle něj mít negativní dopad na ekonomiku. Česko má podle něj nyní zdravé banky a dobrý rating, o jeho dluhopisy je zájem.
Daň už delší dobu prosazují především Německo či Francie, lákavá je nejen představa údajně tímto způsobem získaných až celkem 35 miliard eur (958 miliard Kč) ročně, ale v tyto dny také další signál voličům před Evropskými volbami.
V roce 2011 Evropská komise navrhla daň mezi jedním promile a jedním procentem ze všech finančních transakcí. Návrh někteří členové unie vetovali, ale 11 zemí se rozhodlo nějakou podobu daně vytvořit a spolupracovat. Dnes však dalo Slovinsko najevo pochybnosti, zda bude - i kvůli své nynější vládní krizi - v projektu dál pokračovat. Zemí, které daň chtějí zavést tak určitě zůstává deset.
Proti jsou státy jako je Velká Británie, Švédsko nebo Lucembursko. Například ministr Pierre Gramegna dnes na jednání jednoznačně prohlásil, že uvažovaná daň není dobrá pro hospodářský růst ani pro finanční trhy.
Odpůrci se staví proti dani kvůli tomu, že uvažovaná daň by mohla povzbudit banky a finanční společnosti k přemístění aktivit z Evropy, protože obchodování je globální a jiné země světa takové zdanění nezavedou. Vadí také možné finanční dopady na země mimo systém posílené spolupráce. Británie už celý koncept napadla u Soudního dvora EU, který ale její žalobu odmítl.
Babiš dnes s úsměvem řekl, že například některé banky v Rakousku, kde vláda daň podporuje, uvažují o přemístění svých centrál do České republiky.
Mezi zeměmi, které daň prosadit chtějí, je také Slovensko. Státní tajemník tamního ministerstva financí Vaziĺ Hudák to dnes vysvětlil přesvědčením, že také finanční sektor, který přispěl k nedávné bankovní krizi, by měl přispět i k obnově po ní. "Spekulativní a v minulosti zneužívané finanční nástroje by měly být nějakým způsobem postiženy," míní.
Jaké přesně nástroje a v jakém rozsahu by měly být daní zasaženy, ale zatím vyřešeno není. Alternativní návrhy podoby daně by měly spolupracující země představit do konce letošního roku. "Mluví se o možném zdaňování derivátů, akcií, ale není to ještě přesně specifikováno," řekl Hudák.
Bratislava má podle něj ale jasné "červené čáry" - daň se nesmí týkat státních dluhopisů, z čehož má obavu i český ministr Babiš, či obchodů penzijních fondů. Vyjmuty by měly být i finanční instituce, které obchodují s finančními nástroji, třeba energetické společnosti.