Obchodní deficity Spojených států bude nutné podstatně snížit, aby se zabránilo krizi v budoucnu. Na stránkách VoxEu to tvrdí ekonomové Vijay Joshi a David Vines, podle kterých ale samotná cla k tomuto cíli povedou jen těžko. Existuje však lepší alternativa? Podle nich ano a zahrnuje kurz amerického dolaru.
Ekonomové připomínají, že v roce 1980 byly USA čistým věřitelem zbytku světa, jejich pohledávky dosahovaly hodnoty rovnající se 20 % HDP. V roce 2025 jsou ale obrovským dlužníkem. Zahraniční dluh USA nyní činí 90 % HDP a stále roste. Obchodní deficity, které jsou s těmito dluhy přímo spojené, bude tedy nutné podstatně snížit, aby se zabránilo krizi v budoucnu. A jak by mohl Donald Trump tohoto cíle nejlépe dosáhnout?
„Domníváme se, že výchozím bodem musí být fiskální konsolidace. Ta by mohla být kombinována buď se cly, nebo s depreciací měnového kurzu. Druhá možnost by přitom byla lepší.“ K tomu ekonomové dodávají, že samotná cla bez dalších makroekonomických změn k potřebnému cíli nepovedou. Pokud je totiž směnný kurz plovoucí jako v USA, cla mají tendenci snižovat i exporty. Je to proto, že snížení poptávky po dovozech má za výsledek posílení kurzu. K němu by mohla vést i vyšší domácí ekonomická aktivita doprovázená vyššími sazbami.
V situaci plné zaměstnanosti, v jaké se nachází Spojené státy, je tedy úspěch cel podle ekonomů podmíněn dostatečnou fiskální kontrakcí. Takovou, která by uvolnila prostor pro dodatečnou poptávku po domácím zboží. Joshi si přitom všímá, že americký dolar ve skutečnosti oslabuje. Důvodem je „chaotický způsob, jakým byla Trumpova cla zavedena.“ Tento chaos vytvořil obrovskou nejistotu, snížil motivaci k investicím, zvýšil riziko recese v USA a vyvolal pochybnosti o důvěryhodnosti této země jako dlužníka.
Znehodnocování měny je přitom alternativní způsob, jak přesměrovat poptávku směrem k domácímu zboží a zlepšit obchodní bilanci. I takový způsob ale vyžaduje fiskální konsolidaci. Pokud je totiž směnný kurz plovoucí, jediným způsobem, jak dosáhnout znehodnocování měny bez vyvolání inflace, je totiž právě taková fiskální kontrakce. Centrální banka bude ve stavu plné zaměstnanosti připravena snížit úrokové sazby pouze tehdy, pokud zároveň dojde k určitému druhu fiskálního utažení. Depreciace měnového kurzu odkloní poptávku od dovozů a stimuluje poptávku po exportech, čímž nahradí poptávku po domácím zboží, která byla snížena fiskální konsolidací.
Existují i jiné, méně konvenční způsoby, jak oslabit dolar, například zdaněním přílivu kapitálu. K tomu ale ekonomové dodávají, že podobné netržní zásahy by s sebou nesly riziko zničení důvěry v dolar jako bezpečného přístavu. V dlouhodobém horizontu by to poškodilo pozici americké měny ve světové ekonomice a „co je ještě horší, mohlo by to vést k okamžité finanční krizi."
„Cla jsou přitom pravděpodobně horší volbou než depreciace měnového kurzu. Existují k tomu nejméně čtyři důvody. Zaprvé, cla působí pouze na dovoz, zatímco depreciace měny působí jak na snížení importů, tak na zvýšení vývozů. Zadruhé, cla s sebou nesou náklady v tom smyslu, že američtí spotřebitelé platí více za zboží, které by šlo získat z levnějších zdrojů v zahraničí. Zatřetí, cla na dovoz pravděpodobně povedou ke snížení ziskovosti exportů do té míry, do jaké je dovážené zboží se cly vstupem do výroby pro exporty. A konečně, americká ekonomika se může časem stát méně produktivní v důsledku toho, že domácí firmy konkurující těm ze zahraničí jsou nyní chráněny před konkurencí.
Cla samozřejmě způsobí, že cizinci budou dodávat své exportní zboží za nižší cenu hlavně pro velkou zemi, jako jsou USA, čímž se zlepší obchodní relace USA. Tento argument „optimálního cla“ je již dlouho uznáván jako platný z čistě národního hlediska. (Výše optimálního cla závisí na míře tržní síly země, která cla zavádí.) Nicméně všechna cla, včetně optimálních cel, poškozují obchodní partnery, a proto vyzývají k odvetným akcím ze strany zahraničních politik. Obchodní válka prakticky jistě přinese velké ztráty všem, včetně země, která cla zavádí (v tomto případě USA).
Co ale například argumenty, podle kterých Spojené státy nemají možnost nijak výrazně omezit příliv kapitálu ze zahraničí, a tudíž oslabit svůj měnový kurz? Viz zítřejší Víkendář.
Zdroj: VoxEU