Na makrodata výživný týden dnes doplnily údaje o vývoji nezaměstnanosti za červen a jádrové inflace za červenec v eurozóně. Jádrová inflace nevybočila z očekávání a zůstala na hodnotě předchozího období 0,8 %. Příjemnou zprávu však přinesl údaj o míře nezaměstnanosti, která klesla na 11,5 % z předchozích 11,6 %. Nabízí se pak logická implikace, co zveřejněné údaje mohou znamenat pro měnovou politiku Evropské centrální banky?
Informace v podobě lehkého poklesu míry nezaměstnanosti pro ECB znamená příjemný signál pokračujícího trendu. S ohledem na hospodářské oživení Spojených států, které jsou pro evropské ekonomiky důležitým obchodním partnerem, má pak nastoupený trend slibnou podporu.
Jádrová inflace pří výpočtu vyřazuje některé volatilnější položky, jako například energie či potraviny, díky čemuž není tak silně náchylná na dočasné cenové šoky. I proto je často vnímána jako proxy pro rozhodování centrálních bank. Zachování hodnoty na 0,8 % pak lze vnímat ve skrze pozitivně. Za prvé se jedná o splnění konsensuálních odhadů, za druhé samotné ECB nemusí současná stabilizace způsobovat hlubší vrásky na tváři. Jenže…
Dnešní sérii makrodat doplnil také odhad meziročního vývoje CPI v eurozóně za červenec. Podle odhadu dojde ke zpomalení cen z 0,5 % na 0,4 %. Pokud se očekávání naplní, pro centrální banku to znamená signalizaci pokračujícího poklesu cen, na který by mohla být nucena v krátkodobém horizontu reagovat. V červnu avizovaný balík opatření na uvolnění měnové politiky totiž začne působit se zpožděním zhruba tří až čtyř kvartálů, a proto je pro banku v krátkodobém horizontu klíčové sledovat vývoj cen na spodní linii. V případě stabilní inflace tak banka nemusí nutně intervenovat na dosažení inflačního cíle dvou procent, který je prozatím na hony vzdálený. Avšak při dodatečném poklesu bude ostřejší reakci v podobě měnového stimulu velice vážně zvažovat.
Měnová autorita se již dříve nechala slyšet, že současné nastavení záporných depozitních sazeb hodlá udržet po delší časový úsek. Ve hře proto zůstávají nekonvenční nástroje, především pak v podobě nákupu aktiv, které by mohly být použity v případě příliš dlouhého období nízké inflace. To potvrzují slova samotného měnového výboru ECB. Ten se začátkem července jednomyslně shodl na závazku používat nekonvenční nástroje, pokud si to vyžádají rizika příliš dlouhého období nízké inflace. Konkrétní podobou nekonvenčních nástrojů by pak měl být nákup cenných papírů zajištěných aktivy. Ty by mohly případně doplnit již schválený plán dlouhodobých dodávek likvidity pro banky (LTRO) pro období mezi březnem 2015 a červnem 2016, v jehož rámci uvolní ECB až bilion EUR.
Dnešní data tedy ve výsledku podporují současnou strategii vyčkávání, avšak ECB bude bedlivě vyhlížet 14. srpen a na něj naplánovaný finální údaj vývoje CPI v eurozóně. I proto se dá předpokládat další příprava programu nákupů ABS pro případný zásah. Možná tak dnešní data malou vrásku na tváři měnové autoritě přece jen přidělala, pokud se totiž srpnový „černý scénář“ poklesu CPI potvrdí, na ECB může čekat závažná otázka – Spustit nebo nespustit QE?