Hlavní ekonom banky Natixis Patrick Artus se řadí ke skeptikům, kteří tvrdí, že eurozóna se růstu těšit nebude. Přichází s konkrétními argumenty, které souvisejí zejména s vývojem velkých ekonomik měnové unie – tedy s vývojem v Německu, Španělsku, Francii a Itálii. Ohledně první jmenované země poukazuje ekonom na to, že její ekonomika se nachází ve stavu plné zaměstnanosti a její tempo růstu se bude držet blízko růstu potenciálního. Ten se pak pohybuje na nízkých úrovních, které Artus odhaduje kolem 0,5 %. Příčinou tak nízkého potenciálního růstu německé ekonomiky je stárnutí populace a jen mírný růst produktivity.
Odhady růstu německé ekonomiky shrnuje následující tabulka. V řádcích za sebou jsou odhady od MMF, OECD, Evropské komise, německé vlády a poslední je konsenzus analytiků. Nejvyšší jsou pro příští rok odhady od EK a německé vlády, podle nich by mělo tempo růstu dosáhnout 2 %.
K „poměrně slušnému růstu“ se vrací ekonomika Španělska, ale podle Artuse se jedná z hlediska dalších ekonomik eurozóny do značné míry o hru s nulovým součtem. Oživení španělské ekonomiky jde totiž na úkor problémů jiných zemí měnové unie. Týká se to nejvíce dalších dvou významných zemí – Francie a Itálie. Za významnou překážku jejich oživení ekonom pokládá „dualismus trhu práce“. Velká část zaměstnaných, mezi které patří zejména starší pracovníci s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, je chráněna a nepřijímá snížení mezd. Takové snížení by ale bylo nutné pro pokles nezaměstnanosti. Ta se pak týká zejména lidí s pracovními smlouvami na dobu určitou, kteří ale zase nemohou ovlivnit celkovou úroveň mezd.
Situace ve velkých ekonomikách eurozóny tak podle Artuse významně snižuje pravděpodobnost rychlejšího růstu eurozóny. Další tabulka shrnuje jeho současné odhady pro rok 2015 a 2016 od MMF, OECD a Evropské komise. Poslední je opět konsenzus. Největším optimistou je Evropská komise, která pro příští rok čeká růst ekonomiky měnové unie ve výši 1,7 %:
Zdroj: Natixis