Je to podobné, jako když nějaká hudební skupina sáhne ke starým osvědčeným hitům, aby si ještě vydělala na důchod. Prostě už to tolik vzrušení nebudí. Právě tak dnes nebudí velké vzrušení možnost Grexitu – odchodu Řecka z eurozóny. V roce 2011 a 2012 tato možnost vyvolávala velké obavy a mohla ovlivnit budoucnost celé měnové unie. Ani tehdy ale počáteční pohled nebyl vzrušivý – v USA poukazovali na to, že řecká ekonomika je velmi malá, vazby na blízký region střední a východní Evropy (CEE) byla slabá. Problém přišel ve chvíli, kdy se objevila krize důvěry a útěk z rizikových aktiv po celé eurozóně. Těžké problémy pak pocítil i tento region a příčinou nebyly jen obchodní vazby. Podílely se na nich i finanční kanály a zejména chování západních bank, které mají v CEE regionu dceřiné banky.
Dnes žádné vzrušení v regionu střední a východní Evropy patrné není, přestože v Řecku může vzniknout radikální vláda. Akciové trhy neklesají, politici pouze říkají, že si jsou vědomi hrozby. Pro větší míru důvěry existují dobré důvody. Rozšíření nákazy do regionu je nyní méně pravděpodobné a klesla zejména citlivost na negativní finanční impulsy. Mnohem větší obavy by tak měla budit celková slabost ekonomiky eurozóny a také nejistota týkající se sankcí uvalených na Rusko.
Capital Economics poukazuje na to, že obchodní vazby mezi regionem střední a východní Evropy a západní Evropou jsou stále silné. Na vrcholu žebříčku stojí Česká republika, kde exporty do eurozóny tvoří 50 % HDP. Vysoká je i korelace mezi spotřebitelskou a podnikatelskou důvěrou v zemích CEE a v eurozóně. Naštěstí jsou ale mnohem slabší bankovní a finanční vazby, které během předchozí krize napáchaly tolik škod. Následující graf ukazuje poměr bankovních úvěrů ke vkladům v roce 2011 (průměr) a v současnosti:
Poměr úvěrů ke vkladům je zdaleka nejnižší v České republice. K výraznému poklesu došlo v Bulharsku a Rumunsku. V současné době je poměr nejvyšší v Maďarsku a Polsku, i zde však došlo k jeho poklesu.
Obchodní vazby a vztahy mezi důvěrou v regionu střední a východní Evropy a eurozóně jsou ale stále tak silné, že pokud by došlo ke krizi v celé eurozóně, bezpochyby by se to projevilo i na východ od ní. Stabilitu regionu tak bohužel nezajistí ani tak jeho vlastní úspěchy, ale to, když Řecko zůstane v eurozóně. Nebo v případě jeho odchodu schopnost učinit tak bez vyvolání katastrofy. Nejpravděpodobnější je, že se eurozóna vyhne destabilizující krizi, ale bude dál čelit deflaci a recesi. Tím se bude snižovat pravděpodobnost zdravého růstu zemí CEE. Vážnou hrozbou jsou pro něj i dobrodružství ruské vlády. Ale zdá se, že Vladimír Putin má nyní kvůli nízké ceně ropy dost problémů doma.
Zdroj: Capital Economics, BeyondBrics