Konjunkturální data v eurozóně se prakticky neustále vylepšují - o tom vydala důkaz i poslední data o podnikatelských náladách shrnutých v indexech PMI. Ty se vcelku zásadně vylepšují a to dokonce i v případě jižního křídla měnové unie. Za zlepšující se hospodářskou situací hledejme tři faktory – za prvé nižší ceny ropy, za druhé slabší kurz eura a v neposlední řadě i výrazně nižší úrokové sazby, které jsou dokonce i v případě španělských či italských dlužníků jen nepatrně nad nulou. Netřeba dodávat, že poslední dva zmiňované faktory jsou důsledkem masivních nákupů dluhopisů ze strany ECB, které, jak ukázala včerejší data, dosáhly v prvním měsíci své existence (tedy v březnu) 47,4 miliardy eur.
V eurozóně momentálně existují dva státy, které se nemohou účastnit programu (kvantitativního uvolňování) ECB. Je jím Kypr, který podstupuje hodnocení v rámci úvěrového programu EU-MMF, a dále z dobře známých důvodů i Řecko. To přitom zřejmě jako jediné uvnitř eurozóny v tuto chvíli čelí opětovné recesi, kterou fakticky odstartovaly předčasné volby a neochota nové marxistické vlády spolupracovat s věřiteli a především pak s Německem.
Řecká sága, která v podmínkách akcelerujícího růstu neváže takovou pozornost, se však blíží svému rozuzlení. Pozítří ještě Řecko dokáže uhradit splátku MMF ve výši 465 miliónu euro, příští týden pak zřejmě i vyplatit majitele pokladničních poukázek v objemu 1 miliardy., resp. 1,4 mld. euro (splatných 14. a 17. dubna), to však zřejmě bude pro státní kasu konečná. V první polovině května má totiž řecká vláda splatit MMF dalších 3,4 mld. euro a to bude po výplatě penzí na řecký státní rozpočet moc.
Je tedy pomalu na čase, aby Řecko zvolilo vůči věřitelům vlídnější tón. Prozatím se však děje přesný opak - řecký premiér dnes jedná v sankciovaném Rusku a včera řecký parlament spočítal Německu dluh, který má zaplatit na válečných reparacích z druhé světové války - ten prý i s úroky činí 279 miliard euro…
Region
Polský zlotý, který v současné době láká investory vyššími výnosy, včera pokračoval v posilování a vůči euru se dostal na nejsilnější hodnoty od srpna roku 2012. Silná zůstala i koruna a to i přes signály České národní banky, že zvažuje nekonvenční opatření pro dosažení inflačního cíle. Dařilo se i forintu, který se krátce podíval až ke 298 EUR/HUF.
Předpokládáme, že i dnes by mohla nálada v regionu zůstat pozitivní. Co se týká regionálních událostí, nejzajímavější data budou zveřejněna v Maďarsku. Podle našeho názoru by výsledky průmyslové výroby a maloobchodní tržby měly potvrdit, že maďarské ekonomice se v současné době daří dobře a očekáváme, že i inflace, která se propadla do záporných hodnot, se pomalu začíná odrážet ode dna, i když stále zůstává v negativním teritoriu. Dnešní data by tak neměla nijak zásadně změnit očekávání o krocích MNB. Ta vzhledem k silnému forintu a relativně vysokým sazbám prostor pro další uvolnění měnové politiky má. Nicméně velmi pozvolný přístup ke snižování sazeb zřejmě měnit nebude.
Dluhopisy
Výnosy německého bundu lehce poklesly (o 1 bps) a reagovaly pravděpodobně se zpožděním na páteční payrolls.
ECB včera zveřejnila seznam toho, co nakoupila v prvním měsíci QE. Celkově skoupila cenné papíry za plánovaných 60 mld. eur. V jejich rámci pak tvořily 47,4 mld. eur vládní dluhopisy národních států, 5,7 mld. eur dluhopisy nadnárodních institucí (jako EFSM) a zbytek ABS a coverd bonds. Start QE tedy zatím běží bez větších problémů. Především na německém trhu (kde QE prakticky vyluxuje plánované emise pro tento a příští rok) může být časem problém nakupovat dluhopisy za rozumné ceny. Z hlediska struktury nákupů se na periferiích ECB soustředila spíše na delší konec křivky, v jádru eurozóny to byl zase spíše střed a krátký konec.