Na konci uplynulého týdne německé dluhopisy konečně našly pevnější půdu pod nohama. Prodejní panika z předešlých týdnů byla podle našeho názoru hnaná především technickými faktory - nízkou likviditou na trhu s futures na německé bundy. Z fundamentálních faktorů svoji roli sehrála především rostoucí cena ropy, která postrčila vzhůru dlouhodobá inflační očekávání. Strach z inflace je ale zatím rozhodně přehnaný a měla by to v tomto týdnu potvrdit konečná inflační čísla za duben. Dynamika cen v eurozóně je nulová a ještě nějakou chvíli taková zůstane - na konci roku čekáme pomalý nárůst k 0,6 %. Navíc i cena ropy podle našeho názoru nemá moc prostoru pro další růst.
Na druhé straně je zajímavé, že i v nízko-inflačním prostředí dokáží v některých ekonomikách poměrně svižně růst mzdy. Jedná se především o největší evropskou ekonomiku - o Německo. Na konci minulého roku mzdy rostly o necelá 4 % a letos to může být ještě rychleji. Výrazné tlaky na růst platů zaznamenává také německý veřejný sektor - učitelské odbory požadují nárůst platů v předškolních vzdělávacích zařízeních až o 10 %. Detailnější pohled na hospodaření německých domácností dostaneme ve struktuře HDP za první kvartál tento týden.
Ve střední Evropě mezitím pravděpodobně hlavní pozornost přitáhnou polské prezidentské volby. Po překvapivém výsledku prvního kola dál získává na popularitě kandidát opozičního Práva a Spravedlnosti (PiS). Jeho vítězství může být pro zlotý nepříjemné hned ze dvou důvodů. Za prvé by tím výrazně vzrostla pravděpodobnost, že konzervativní a pro trhy méně přijatelná PiS zvítězí i v důležitějších podzimních volbách do Sejmu. Současně by bylo ohroženo eventuální znovu-zvolení guvernéra polské centrální banky Marka Belky, kterému končí mandát příští rok. Prezident by pravděpodobně Sejmu navrhl guvernéra, který má názorově blíž k PiS.
Region - forex
Koruna v pátek po delší době zažila volatilnější seanci, a to dokonce v reakci na domácí makro čísla. Řeč je samozřejmě o nečekaně dobrém výsledku HDP za první čtvrtletí, po jehož zveřejnění koruna posílila na týdenní maxima vůči euru. Rychle rostl HDP i v Polsku (+3,5 % y/y), což se projevilo na kurzu zlotého, jenž rovněž smazal významnou část ze ztrát zaznamenaných po překvapivém výsledku prvního kola prezidentských voleb.
Nadcházející týden je tradičně zejména ve znamení polských makročísel z průmyslu, maloobchodu a trhu práce. Ta patrně potvrdí velice dobrou kondici polské ekonomiky. Na druhou stranu, chuť zlotého po větších ziscích bude patrně brzdit blížící se druhé kolo prezidentských voleb. Korunu mohou sice nadále těšit čísla o HDP, ale prostor pro případné posilování zůstává jasně omezen politikou ČNB.
Dluhopisy
Německý bund zpevnil a výnos na deseti letech spadl o 6,5 bps a vykazuje známky stabilizace (viz úvodník). Současně s tím na řecké poměry lehce vzrostl výnos řeckého desetiletého dluhopisu (+20 bps). Dohoda mezi Athénami a skupinou mezinárodních věřitelů zůstává ale vzdálená a slova premiéra Tsiprase, že se všechny strany nakonec musí dohodnout, již málokdo bere vážně. Především MMF má k dohodě velice daleko a podle zpráv z tisku ho malý pokrok v jednáních frustruje natolik, že uvažuje o odvolání své účasti na dobíhající pomoci Řecku (která je zmražená a čeká na smysluplný reformní balík).