Nová ekonomická data z Číny, Evropy a USA ukazují velmi rozdílné trendy. Fed je v přípravě na své záříjové zasedání musí brát všechny v úvahu a zatímco ty domácí hovoří pro zvýšení sazeb, ty mezinárodní ukazují opak. Tento rozpor tak ztěžuje odhad toho, pro jaký krok se Fed nakonec rozhodne. Co se týče americké ekonomiky, pozitivně se vyvíjejí zejména maloobchodní tržby či počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Ty naznačují, že Fed by mohl sazby zvednout už na počátku září (půjde o první zvedání sazeb za více než devět let). Toto první zvýšení sazeb by stálo na počátku pomalého procesu utahování, na jehož konci by se sazby nacházely pod historickými průměry.
Jak ale bylo zmíněno, vývoj ve zbytku světové ekonomiky hovoří proti záříjovému zvyšování sazeb. Několik rozvíjejících se ekonomik čelí významným překážkám, týká se to zejména Brazílie, Ruska a Turecka. Spojené státy jsou vlastně jedinou velkou ekonomikou, která má pozitivní střednědobý výhled. A i v jejich případě se bude růst pohybovat pod tzv. „únikovou rychlostí“. Pokud Fed začne s utahováním příliš brzy, silný dolar znásobí negativní dopad slabé zahraniční poptávky na americké exporty. Mohlo by také dojít ke zvýšení zranitelnosti finančních trhů, z čehož má strach řada zemí po celém světě.
V minulosti byl pro Fed rozhodující zejména vývoj v americké ekonomice, a to ze dvou hlavních důvodů. Spojené státy byly poměrně uzavřeny co se týče zahraničního obchodu a vedení Fedu bylo také zvyklé klást jen minimální důraz na problémy v globální ekonomice (a někdy je přímo ignorovalo. (Výjimkou byla například asijská krize a default Ruska). Situace se ale mění a soudě podle posledních prohlášení zástupců Fedu se zdá, že nejmocnější centrální banka na světě věnuje mezinárodnímu vývoji více pozornosti. Platí to i o kurzu dolaru a jeho vlivu na globální ekonomiku.
Změnilo se i složení FOMC a nyní v něm sedí guvernéři, kteří dávají vývoji v zahraničí větší váhu. Například Stanley Fisher dlouho působil v MMF a Světové bance, působil také jako guvernér v centrální bance Izraele. Není jednoduché odhadnout, jak bude Fed na popsaný rozpor mezi vývojem v americké a globální ekonomice reagovat. Zvyšování sazeb v září tak není ani zdaleka jisté. „Závislost na datech“ totiž už není otázkou týkající se pouze domácích dat. Můj pocit je takový, že Fed sice sazby v září zvedne, ale celkově půjde o „nejvíce uvolněné“ zvedání sazeb v historii. Zároveň mi však můj rozum říká, že pravděpodobnost pozdějšího zvedání sazeb je poměrně vysoká.
Autorem je Mohamed El-Erian.
Zdroj: FTAlphaville