Když ECB snižuje sazby, měl by Fed?

V USA se objevil takový názor, že Fed by měl snižovat sazby podobně, jako to činila a činí ECB. Pokud se nechceme pohybovat na úrovni dojmů, či přání, měl by se takový pohled odvíjet od očekávaného vývoje inflace a růstu v obou ekonomikách. My se dnes podíváme na predikce Commerzbank a to i z uvedené perspektivy „Fed by měl dělat to, co ECB“.

Predikce Commerzbank jsou shrnuty v následující tabulce. Jsou z tohoto měsíce, takže v rámci možností by měly odrážet aktuální situaci a pohled ekonomů banky. Ti to pro letošní rok v USA vidí na 1,7 % růst a v roce příštím na 1,9 %. Tedy ani náznakem recese, dokonce jsme tu i daleko od scénáře Goldman Sachs (viz úvaha z minulého týdne). Růst by se měl „jen“ vzdálit od potenciálu a příští rok se k němu vracet (v tom se CB shoduje s GS). Eurozóna by měla na straně růstu být letos daleko za USA, příští rok by se měla mezera uzavírat. I ona by přitom měla být podobně jako USA příští rok blízko potenciálu (který je, nebo alespoň býval v Evropě výrazně níž):


Zdroj: Commerzbank

Na straně inflace vidíme opětovné zvýšení inflačních tlaků v USA, i příští rok by se měl růst cen podle predikcí pohybovat nad 3 %. V eurozóně je situace na této rovině mnohem přívětivější, pro letošní i příští rok by měla inflace dosahovat jen mírně nad 2 %. V roce 2026 by se tak dalo v Evropě dokonce hovořit o dosažení slušné rovnováhy – růst u potenciálu, inflace u cíle ECB. O americké ekonomice se to moc říci nedá – růst by se měl dostávat po letošním ochlazení zase k potenciálu, ale inflace by se měla pohybovat znatelně nad cílem. Bez nějaké výrazné ochoty k rychlejšímu poklesu k němu.

Já bych uvedené srovnání a predikce viděl jako celkem jasný obrázek říkající, že Fed by neměl jít cestou ECB. Ta si může díky inflaci monetární uvolňování dovolit, Fed moc ne. Commerzbank to ale vidí jinak. Jak ukazuje dnešní druhá tabulka, sazby půjdou podle ní dolů i v USA a to poměrně znatelně. Do prvního čtvrtletí příštího roku na 3,75 %.


Zdroj: Commerzbank

CB tedy říká, že Fed bude v druhé polovině letošního roku a v roce příštím zase snižovat sazby, což podpoří ekonomickou aktivitu k návratu blíže k potenciálu v roce 2026. A americká centrální banka bude klást celkem malou váhu na to, že se tak děje v prostředí inflace na 3,5 %. Já takové kombinaci dávám jen minimální pravděpodobnost. Tedy alespoň při současném složení vedení americké centrální banky.

Mimochodem CB v druhé tabulce také ukazuje, že výnosy desetiletých vládních dluhopisů by se měly dostat na 4,6 %. To je docela důležitá proměnná a připomeňme si růst výnosů na začátku současného cyklu snižování sazeb daný pravděpodobně obavami z opětovně rostoucích inflačních tlaků. V této logice by skutečně nepřekvapilo, kdy další pokles sazeb Fedu tlačil výnosy dlouhodobějších dluhopisů nahoru. V souladu s mým odhadem minimální pravděpodobnosti scénáře od CB bych k tomu tipoval, že výnosy by v něm šly znatelně výš. Pro akciový trh by se pak v tomto scénáři snižování sazeb mohlo lehce změnit z radostné události na něco opačného.