Htech je jedním z předních evropských dodavatelů služeb spojených s prvotním zpracováním ovoce, zeleniny a dalších produktů. Navrhují a montují linky, které zeleninu a ovoce umyjí, roztřídí a zabalí tak, abychom na pultech obchodů našli produkty požadované barvy, tvaru a velikosti. Některé stroje pocházejí přímo z dílny Htech. Mají vlastní konstrukční oddělení v Pacově a dílny v Olomouci a Polsku.
Pavel Holík připouští, že vyrábět stroje na třech různých místech není příliš praktické, jinak to prý ale nešlo. Na Olomoucku dlouhodobě chybí zdatní konstruktéři a svářeči. Obdobnou flexibilitu ukázal Htech i při rozvoji podnikání. Když jim český trh nenabízel podmínky k dalšímu růstu, vyrazili do Polska a dalších evropských států. Nyní jednají o založení pobočky v Americe.
Patria Online: Jak vás napadlo začít podnikat v oboru zpracování zeleniny?
Původně jsme začali podnikat s technikou v oblasti osiv. Nápad přišel od táty, který pracoval ve Výzkumném ústavu zelinářském. Po roce 1989 k nám přišly nové druhy šlechtěných osiv, která umožňovala pěstovat zeleninu a ovoce určitých standardních parametrů a odolnou vůči nemocem a škůdcům. Chyběla ale strojová technika na zasetí a sklizeň, zemědělci neměli dostatek financí na jejich pořízení. Táta přišel s tím, že bychom mohli tyto stroje koupit a službu zemědělcům prodávat.
Patria Online: Zmínil jste, že zemědělci si stroje nemohli dovolit. Jak jste jejich nákup financovali vy?
Koupi zprostředkoval otec. Měl kontakty v Anglii. Tenkrát, bylo to v roce 1992, ještě fungoval takzvaný gentleman
agreement. Když jste někomu dali slovo, dal se na tom postavit byznys. Angličani nám dali stroj v hodnotě půl milionu, což byla v té době obrovská suma. Od nás dostali 200 tisíc a dobré slovo, že jim do roka splatíme zbytek.
Patria Online: Bylo to správné rozhodnutí?
Stálo nás to s bratrem docela velké úsilí, ale nakonec se nám povedlo získat zakázky a potřebné peníze vydělat.
Když jsme našim anglickým partnerům dopláceli dlužnou částku, rovnou jsme je požádali, aby nám na splátky dali další stroj. A protože jsme dodrželi slovo, vyšli nám vstříc. Z dnešního pohledu to zní neuvěřitelně. Podepsali jsme sice smlouvu, ale bylo to bez jakýchkoliv záruk. Druhou sezónu jsme tedy jezdili už se dvěma stroji, které
vydělávaly na jeden. Další rok jsme si pořídili třetí stroj a zaměstnali prvního pracovníka.
Zdroj: ČSOB
Patria Online: Jak jste se dostali k navrhování zpracovatelských linek?
V roce 1995 jsme začali pociťovat, že zemědělci už jsou stabilizovaní a začínají se sami vybavovat potřebnou technikou. Proto jsme se zaměřili na zpracování produktů. V Česku začaly vznikat první supermarkety a rychle jich přibývalo. S tím přišly i požadavky na určitý vzhled a balení ovoce a zeleniny. Jejich zpracování bylo ale v té době velice primitivní a bylo potřeba procesy automatizovat, aby dodavatelé dostáli poptávce velkých řetězců. A na to jsme se zaměřili. Předělávali jsme staré provozy, navrhovali a sestavovali zpracovatelské linky. Ze začátku
jsme hlavní komponenty nakupovali a dodělávali jsme periferie kolem toho. V roce 1998 jsme začali dělat stroje
vlastní konstrukce.
Patria Online: Díky čemu jste se v oboru vypracovali mezi špičku v Evropě?
Naše největší přidaná hodnota a zároveň konkurenční výhoda spočívá v návrhu zpracovatelské linky, který se dá udělat mnoha způsoby. Jsou tam stovky dopravníků, motorů, strojů a dalších komponentů, které je potřeba efektivně pospojovat. Zároveň musíme maximálně využít prostor, který máte k dispozici. Když to uděláme dobře, výrazně snížíme zákazníkovi náklady. Potřebuje méně lidí na obsluhu, sníží se spotřeba energie a vody.
Patria Online: Jaký byl zatím váš největší obchodní úspěch?
V Polsku se nám před dvěma lety podařilo získat zakázku za téměř 12 milionů eur, kde figurujeme jako generální dodavatel. Do té doby jsme byli většinou v roli subdodavatelů, protože jsme neměli dostatečné kapitálové zázemí.
Projekt v Polsku se povedlo realizovat také díky podpoře ČSOB. A nemyslím pouze financování, ale také pomoc při jednáních s EGAPem. Schválení exportní garance byl velice zdlouhavý proces, v rozhodnutí o jejím vystavení hrála podpora banky významnou roli.
Patria Online: V Česku generujete pouze 10 procent obratu. Plánujete u nás růst?
Zelinářů v Česku je méně než 4 procenta. Kdybychom podnikali třeba ve Francii nebo v Holandsku, byli bychom dnes zřejmě v úplně jiné pozici. Tamější firmy mají totiž v okruhu 300 kilometrů 70 procent trhu. Těch zbylých
30 procent jsou zákazníci v širším okolí a případně export. My to máme úplně obráceně. Na domácím trhu žádný potenciál není, musíme ho hledat v zahraničí. Nejvíce zakázek máme v Polsku, tvoří zhruba 60 procent obratu firmy.
Patria Online: Které další trhy jsou z vašeho pohledu zajímavé?
V poslední době se zaměřujeme na americký trh. Tamější ekonomika nadále roste, dobře se daří zpracovatelskému sektoru a spotřebitelské výdaje stoupají. Americký trh se rozvíjí a je pro nás svou koncentrací supermarketů velice zajímavý. Navíc je tam hodně fast food řetězců, což je naše další cílová skupina.
Potřebují totiž uniformní produkty, aby z nich za co nejkratší dobu a co nejefektivněji vyrobil polotovary, které pak putují do sítí restaurací a prodejen. Několik zakázek zde již realizujeme, dodáváme ale hlavně přes dealery. Nyní
zvažujeme, že si založíme pobočku v Kanadě. Někde na půli cesty mezi Torontem a Detroitem leží město London, kde měla automobilka před krizí obrovské továrny. Jsou tam nejen vybavené průmyslové objekty k pronájmu, ale také velká koncentrace kvalitních inženýrů a techniků.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s Htech a institucionálním bankovnictvím ČSOB.