České účetnictví se od roku 2016 výrazně změní. Podle Jany Skálové, partnerky společnosti TPA Horwath, jsou změny připraveny tak, že předpisy nebude potřeba v průběhu dalších několika let upravovat. „A po změnách zákona je konečně jasné, pro koho jsou informace z účetnictví firem určeny. "Bylo totiž jasně řečeno, že jsou určeny pro ty, kdo ekonomicky rozhodují, tedy pro investory,“ doplnila Jana Skálová.
Patria Online: Dají se nějak jednoduše shrnout novinky, které novela Zákona o účetnictví přináší?
Ano, všechny novinky jsou postaveny na principu, že menším by se mělo ulevit a větším dát více povinností. A to proto, aby o nich bylo více informací. Takže v úplně malé sféře mezi mikro subjekty a malými účetními jednotkami bude úleva spočívat v tom, že pokud tyto subjekty nemají povinný audit, tak nebudou muset zveřejňovat výkaz zisků a ztrát. To může být pro mnohé firmy uklidňující. Bude zjistitelná výše jejich zisku, ale již nebude zveřejňována struktura nákladů a výnosů, což u společnosti s ručením omezeným o jednom vlastníkovi a pěti zaměstnancích není tak důležité. Takové firmy budou totiž zveřejňovat jen rozvahu a poměrně stručnou přílohu.
Patria Online: Posiluje se změnami účetních předpisů nějaká další „ruka“ státu pro větší kontrolu firem?
Ruka státu ke kontrole firem a dodržování stávajících předpisů se posiluje i v současnosti a není navázána na přicházející změny. Mezi daňovými poradci funguje poměrně velmi dobrá přenositelnost informací a mezi kolegy proběhlo několik varujících zpráv, že řada klientů obdržela výzvy z rejstříkového soudu, že nemají uloženy dokumenty do Sbírky listin. A že jim tedy soud pošle pokutu. Padesát tisíc nemusí být moc, můžete namítnout, ale mám i zprávy o tom, že rejstříkový soud odmítl zapsat nějakou změnu firmám, protože neměly „splněny“ své povinnosti vůči němu. Soud tak vlastně řekl: „Až splníte, to co máte, uděláme vše, co po nás chcete.“ Řekla bych tedy, že ona ruka státu se prodlužuje, aby všem povinnostem firem bylo učiněno za dost.
Patria Online: Co podle vás ale balík změn v účetních předpisech firmám přinese?
Pro malé společnosti jednoznačně zjednodušení povinností a zjednodušení dokumentů, které mají sestavit a zveřejnit. Pro střední a velké společnosti naopak rozšíření povinností. Ale kromě toho obsahuje novela Zákona o účetnictví řadu zlepšení. Jde o jakousi modernizaci. Příkladem může být oceňování zásob, směrem k většímu záběru, aby do oceňování výrobků byly zahrnovány i výrobní režie, tedy nepřímé náklady.. Současně se mění způsob jejich účtování a vykazování. Rok 2015 vypadá tak, že když vyrobíte 100 kusů výrobků a 50 jich prodáte, tak těch zbylých padesát neprodaných máte ve výnosech na úrovni vynaložených nákladů. Upravujete náklady přes výnosy. Vykazujete výnosy větší, než byla skutečná realizace. Ale od roku 2016 dojde ke změně, kdy změna stavu zásob bude v nákladech. A výsledovka pak bude vypadat lépe, protože tam budou výnosy z padesáti prodaných výrobků a padesát výrobků na skladě. Takže vynulováno. A to je jen jeden z příkladů zpřesnění a zlepšení.
Patria Online: Kdo bude po změnách podléhat povinnému auditu?
Budou to účetní jednotky, jejichž aktiva přesáhnou 40 milionů korun, nebo budou mít obrat vyšší než 80 milionů korun, nebo průměrný počet zaměstnanců dosáhne na číslo 50. Tedy ty účetní jednotky, které překročí dva z výše uvedených limitů. Limity zůstaly stejné číselně, ale obsah se změnil. První kritérium o hodnotě aktiv nad 40 milionů korun je stejné, změnilo se ale to, že od roku 2016 se budou brát aktiva v netto hodnotě, tedy po snížení o odpisy a oprávky. Může se tak stát, že se účetní jednotka dostane z povinného auditu ven. A obdobně to platí i pro obrat, který je také kvalitativně jiný viz předchozí otázka.
Patria Online: Proč se české firmy brání zveřejňování informací o svých finančních výkazech? Vždyť je to na Západě běžná součást života…
No, tak zase úplně běžné to není. Třeba v Německu podnikatelé zveřejňují jen rozvahu a přílohu, ne výkaz zisků a ztrát. V Česku ta neochota pramení z toho, že se jedná o příliš důvěrnou informaci o majetkových poměrech dané osoby, která je veřejně dostupná. I na Slovensku, když chcete nějaké informace z rejstříkového soudu, je musíte zaplatit. Platíte sice řádově n drobný obnos, ale zaplatit to musíte.
Patria Online: Jedna z klíčových změn účetních předpisů je, že firmy budou muset zveřejnit výkaz o peněžních tocích. Nebude to proto problém?
Myslím si, že to problém nebude. Mluvíme-li o střední a velké společnosti, tak limity pro zveřejňování tohoto výkazu pro střední společnost už jsou poměrně vysoké. Limity jsou nastaveny tak, že hodnota aktiv je vyšší než 500 milionů korun, hodnota obratu je minimálně jedna miliarda korun a firma musí mít více než 250 zaměstnanců. A pro naplnění informační povinnosti je nutné splnit dvě ze tří kritérií.
Patria Online: K čemu vlastně poslouží přehled o peněžních tocích?
Myslím si, že zveřejňování cash flow o společnosti poskytne další informace. Tento výkaz je totiž o přírůstku nebo úbytku peněžních prostředků. Z rozvahy sice zjistíte, zda firmě peníze přibyly nebo ubyly, ale z výkazu peněžních toků zjistíte, co bylo důvodem této změny. Byl přírůstek peněz způsoben prodejem významných aktiv, prodala se nějaká divize? Přibyly peníze proto, že si je firma půjčila? Ubyly peníze proto, že vyplatila vlastníkům nebo investovala? Výkaz cash flow obsahuje důležité informace o změnách nepeněžitých položek, které vedly k tomu, že peníze přitekly nebo odtekly. Z toho je poznat, jestli hospodářská činnost firmy generuje „peněžní tok“, který je pak utrácen, třeba do investic nebo výplat vlastníkům.
Patria Online: Jsou změny, které nastanou v účetních předpisech, podle vás spíše nástrojem státu pro větší kontrolu správného odvádění daní nebo jde opravdu o větší informovanost?
Rozhodně jde o zvýšení informovanosti veřejnosti. Dovolím si jeden odskok do zákona. V Zákoně o účetnictví je teď nově jasně řečeno, proč účetnictví vedeme. A podle mého názoru jde o velký počin. Je tam totiž řečeno, že účetnictví vedeme proto, aby účetní závěrka podala věrný a poctivý obraz. A teď komu? Uživatelům pro ekonomická rozhodnutí. Dalo by se proto říct, že zákon kodifikuje, že to všechno děláme proto, abychom poskytli informace těm, kdo budou ekonomicky rozhodovat. Takže investorům.
Patria Online: Jsou české účetní předpisy výhradně české nebo v sobě mají zakomponované zkušenosti z jiných zemí?
Když se podíváte na české moderní účetnictví, které odstartovalo 1. 1. 1993, tak v sobě mělo řadu prvků z Francie. Tenkrát na ministerstvu financí působila expertní skupina Francouzů, která pomáhala připravit nové předpisy. Dneska ale můžu říct, že jsme modernější, než Německo. A to proto, že v České republice bylo zavedeno oceňování cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, bez jakékoliv veřejné diskuze. Ministerstvo financí to dalo do zákona a všichni se tomu museli přizpůsobit. Němci ale o zavedení reálné hodnoty diskutovali, bohužel právě v období krize, tzn. v roce 2008 – 2009. A diskuze skončila tím, že v individuálních účetních závěrkách podnikatelů žádnou reálnou hodnotu nenajdete. Takže Němci mají účetnictví konzervativnější, než my.
Patria Online: Nezhorší všechny zmíněné úpravy věrný a pravdivý obraz o finančním zdraví českých firem?
Nemyslím si to, protože to, o čem jsme mluvili, je jen jedna část změn. Druhou částí je zavedení povinné konsolidace, povinnost sestavování konsolidované účetní závěrky pro skupiny.
Patria Online: Jak to bude fungovat?
Zákon definuje malou, střední a velkou skupinu. Střední skupina je definována poměrně nízkými číselnými prahy. Je tam stanoven limit 100 milionů korun na aktiva, 200 milionů korun za obrat a limit 50 zaměstnanců. Jakmile mateřská a dceřiná společnost, tedy dvě nebo tři propojené společnosti přesáhnou tahle kritéria, vzniká jim povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. To znamená „poměrně složitou účetní práci, protože se vylučují vzájemné vazby speciálními metodami. Zákon o auditorech současně říká, že každá konsolidovaná účetní závěrka je povinně auditovaná. Může se stát, že v té skupině je jeden povinně auditovaný a najednou budou všechny tři společnosti auditované. Dokázala bych i najít příklad skupiny, kdy máte tři společnosti, které nepodléhají povinnému auditu, ale protože jde o jednu mateřskou a dvě dceřiné firmy, tak najednou celá skupina musí mít audit. A nedovedu si představit, že by auditor zauditoval konsolidovanou účetní závěrku, aniž by udělal audit jednotlivých firem.
Patria Online: Může se stát, že i kvůli finančnímu zdraví a výše řečenému, začnou firmy hledat více peněz mimo banky, a to třeba na burze?
Nedá se to vyloučit. Jsem si dokonce jistá, že řadu společností taková myšlenka napadne. A to proto, že jakmile projde nějaká společnost procesem konsolidované účetní závěrky, tak může začít přemýšlet, že zaklepe na dveře burzy. Je tam i vedlejší efekt. V okamžiku, kdy má skupina povinnou konsolidovanou účetní závěrku, tak si může vybrat, zda pravidla pro konsolidaci použije česká nebo mezinárodní. A pokud to bude podle mezinárodních pravidel, tedy IFRS, tak má splněnu už první podmínku toho, aby se jí burza otevřela.
Patria Online: Takže žádná rizika zkreslování finančních výkazů nevidíte?
Těžko někdy můžete říct, že nejsou žádná rizika. Když bude zájem, tak vždycky lze najít nepravou praktiku, abyste něco otočil či pokroutil. Existuje pojem „kreativní účetnictví“, který označuje zneužití účetních metod proto, aby se vytvořil obraz, který někdo chce. Pokud tedy budete mít zlý úmysl, vždycky najdete cestu, jak to udělat.
Patria Online: A technická otázka, jsou podle vás parametry zákona nastaveny správně? Jinými slovy, nebude zase platit výtka, že bude nutná změna a zákon se tak bude měnit často?
Daňové zákony se mění často, účetní zákony se příliš často nemění. Novela zákona o účetnictví nepatří do příliš častých změn zákonů, dokonce si troufnu tvrdit, že aby vůbec vznikla, musely se spojit dvě věci. Jednak šlo o povinnost implementovat změny od Evropské unie a za druhé zde byla snaha ministerstva financí pod vedením náměstkyně Simony Hornochové udělat v účetnictví změny, které potřebovalo léta. Zájem státu a odborné veřejnosti se tak spojily. Tím, že to bylo propracované a prodiskutované, domnívám se, že v nejbližších třech letech další změny čekat nemusíme.