V USA se letos sejde pozitivní šok daný nízkými cenami ropy a další pozitivní šok ve formě končícího fiskálního utahování. V prosinci Američané pokořili rekord v nákupech nových automobilů a je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat i nadále. Eurozóna si se svým růstem ve výši 2 % užívá závanu ekonomické nirvány. Mario Draghi tiskne peníze o sto šest a peněžní agregát M3 roste 5% tempem. Jde o vedoucí indikátor, který funguje s předstihem 12 měsíců. Takže bychom si tuto jízdu měli skutečně užívat, alespoň do doby, kdy se na scénu vrátí démonický fiskální kompakt.
V Číně letos nepřijde žádná měnová devalvace, protože vláda slíbila udržet stabilitu kurzu ke koši měn. Je na to dostatečně vyzbrojena přebytkem běžného účtu ve výši 600 miliard dolarů a rezervami dosahujícími 3,5 bilionu dolarů kombinovanými s omezením toku kapitálu. Čínský PMI ve službách se nyní dostal na patnáctiměsíční maxima. Jde přitom o ten nejrelevantnější index ekonomické aktivity, protože komunistická strana se systematicky snaží o útlum v odvětvích, jako je ocelářství či chemický průmysl. Zvyšuje se i tempo růstu peněžních agregátů a strana v listopadu zvýšila fiskální výdaje o 18,9 %. Ať už si o moudrosti takového kroku myslíme cokoliv, na krátkodobém růstu se bezpochyby projeví.
Dolarová rally už je za námi a dolar bude v nadcházejících měsících oslabovat. Zemím, které mají vysoké dolarové dluhy, se tak bude lépe dýchat, ale tíži svých dluhů jen tak neuniknou. Akciové trhy v rozvíjejících se zemích se vrátí ze záhrobí, ale nakonec se ukáže, že míří do další bouře. Obrat přijde na trhu s mědí. V Číně se její zásoby nacházejí na nízkých úrovních, dodávky z Afriky váznou. Trh je pokřiven, poptávka a nabídka ze strany finančních institucí se odtrhly od reálného vývoje.
Na trhu s ropou můžeme na obrat čekat déle. Soupeří tu Rusko se Saúdskou Arábií, která si myslí, že má dost zdrojů na to, aby Rusy porazila. Rusko se zase domnívá, že na jeho straně jsou strategické výhody. Pokud ale letos zůstane cena ropy u 40 dolarů za barel, vyčerpá všechny svoje rezervy a nebude mít nic, z čeho by pokrývalo své deficity. Na Saúdy bude zase tlačit oslabování měnového kurzu a odliv kapitálu. Obě země tak hledají způsob, jak celou věc ukončit a možná nakonec dojde k tajné dohodě. Pak by vznikl „super-OPEC“ a nadbytku ropy na světových trzích by byl konec. Její cena by se vyšplhala k 60 dolarům za barel.
Celkově není letošní výhled pro světovou ekonomiku špatný, ale ekonomické oživení sebou nese sémě své vlastní zkázy. Pod povrchem číhá inflace. Jádrová inflace ve službách v USA se blíží 3 % a situace na trhu práce je stále napjatější. Komoditní trhy se zvednou ze svého dna a to se projeví na růstu cen v USA i v Evropě. Nebude trvat dlouho a budeme diskutovat o „dlouhodobé stagflaci“. Jádrem nebezpečí se pak stane 6 bilionů dolarů světového dluhu, který se nyní obchoduje s výnosy pod nulou, a 17 bilionů dolarů dluhu, který se obchoduje s výnosy pod 1 %. Dluhopisové trhy nyní čekají deflaci, ale ta je příběhem včerejška. Můžeme pouze doufat, že klid před bouří bude dostatečně dlouhý. Nikdo neví, co přesně snese globální systém, který je zadlužen více než kdy předtím. Tento hororový příběh se ale týká až roku 2017.
Autorem je Ambrose Evans-Pritchard.
Zdroj: The Telegraph