Řada evropských seniorních bankéřů prý své kolegy v ECB upozornila, že pokud ještě více sníží úrokové sazby do záporného teritoria, budou riskovat životaschopnost některých bank v případě silnějších turbulencí na finančních trzích.
Už teď banky, které žijí primárně z příjmů z úroků, pociťují, že jejich výkon je pod tlakem. Další snížení sazeb tedy bude tento tlak jen zvyšovat. Treichl, což je nejdéle sloužící CEO jedné z hlavních bankovních skupin v kontinentální Evropě uvedl, že ECB po letech ultra uvolněné měnové politiky je prostě bez nábojů, její politika selhala v úkolu zvednout inflaci kamkoliv blíže ke 2 % cílu.
Dále uvedl, že je nebezpečné, jak blízko se blížíme hranici, kdy bude trestat spořivé klienty za to, že spoří a ukládají svoje peníze v bankách. Dále doslova řekl: „Měnové uvolňování prostě lidi nedonutí k vyšší spotřebě. Donutí to vkladatele držet peníze v hotovosti, nebo uložené za extrémně nízký úrok.“
Jenom banky, které jsou třeba jako , tradičnější komerční banky založené také ještě na placení poplatků budou tvořit tu odolnější část bankovního systému v dobách problémů. Dlouhodobě nízké nebo negativní úrokové sazby jsou nebezpečným hazardem, protože pak čelí bankovní příjmy nekompromisní erozi.
Snadno se tak může stát, že se dostaneme do situace, kdy zatlačení sazeb ještě níže povede k růstu úrokových měr pro žadatele o úvěry. Peníze zdraží, protože banky si budou muset někde kompenzovat ztráty, které budou muset utržit z držby vkladů.
Za normálních okolností by mělo snižování úrokových sazeb vést k poklesu ceny peněz. V tom extrémním případě paradoxně tomu může být opačně.
Druhý problém připomněl šéf UBS Sergio Ermotti když poukázal na to, že banky v honu po dalších ziscích budou rozvazovat podmínky pro úvěrování a budou poskytovat úvěry i jinak rizikovým subjektům, které by na úvěr za normálních okolností nedosáhly. Banky jednoduše neví, co mají dělat s přebytkem vkladů.
Zdroj: FT, Bloomberg