Podle našich modelů se potenciální růst v zemích střední a východní Evropy dlouhodobě snižuje. Příčinou je jednak demografický vývoj (výjimku představuje pouze Turecko), k němu se přidává i utlumený růst produktivity. Potenciální růst se nyní v případě Turecka pohybuje na 3,5 %, v Polsku na 2,9 %, v Maďarsku a České republice na 1 % a v Rusku dokonce pod 1 %.
Ekonomiky České republiky, Maďarska a Polska se nyní nacházejí ve fázi expanze, jejich tempo růstu leží nad potenciálem a produkční mezera je pozitivní. V případě Ruska a Turecka je situace opačná. Jejich tempo růstu se už nějaký čas nachází pod potenciálem a produkční mezera je negativní. Tři země střední Evropy pak mají velmi synchronizované cykly, dynamika turecké a ruské ekonomiky se od ostatních odlišuje.
Vývoj potenciálního tempa růstu ve zmíněných zemích shrnuje první graf. V případě České republiky bylo maxima dosaženo v roce 2008, kdy se potenciální tempo růstu pohybovalo blízko 5 %. Poté ale nastal obrat a v současné době se pohybuje kolem 1 %:

Meziroční tempo růstu produktivity v České republice také dosáhlo maxim v roce 2008 a od té doby klesá. Nyní se pohybuje na podobných úrovních jako v Maďarsku a Turecku a nachází se níže než v Polsku a Rusku:

Ekonomický potenciál ovlivňuje také demografický vývoj. Z posledního grafu je zřejmé, že populace v produktivním věku dosáhla v ČR vrcholu v roce 2009 (více než 120 % její výše z roku 1995), nyní se ale blíží stavu z roku 1995. Situace je v tomto ohledu horší pouze v Maďarsku, kde nyní populace v produktivním věku klesla pod 80 % její úrovně z roku 1995. Jedině v Turecku tato populace soustavně roste:

Zdroj: Natixis