Kalifornie se rozhodla zvýšit minimální mzdu, podobné krok prosazuje i Hillary Clintonová a Bernie Sanders. Tento vývoj opět obrací pozornost k tomu, že ve Spojených státech dochází k výraznému odchýlení příjmů směrem od zaměstnanců ke korporátnímu sektoru. Důsledkem je zvyšující se příjmová nerovnost. V takové zemi, kde mzdy nerostou a reálné mzdy dokonce klesají, je ziskovost firem vysoká. Dalo by se také čekat, že poptávka domácností bude slabá a budou vznikat přebytečné domácí úspory a tudíž i vnější přebytky.
Ve Spojených státech je ale situace atypická, protože jejich ekonomika dosahuje chronických vnějších deficitů a tedy dochází i k nedostatečné tvorbě domácích úspor. Příčiny jsou následující: Míra úspor domácností leží nízko a domácnosti tím reagují na nízký růst jejich příjmů. Korporátní sektor pak dosahuje velmi vysoké míry investic.
Pokud nyní rostou tlaky na zvýšení mezd, jde z hlediska férovosti a dokonce i výkonu ekonomiky o pochopitelný vývoj. Zvýšení mezd by totiž podpořilo poptávku domácností a tím by prospělo celé ekonomice Spojených států. Pokud ale vezmeme do úvahy výchozí bod, v jakém se Spojené státy nacházejí, tento krok by také vedl k velkému prohloubení vnějších deficitů, které jsou už tak významné. Nakonec by se tak popsaný vývoj pravděpodobně projevil na významném oslabení dolaru.
Toto oslabení dolaru by mohlo připomínat vývoj z let 2001–2008, který je zobrazen v grafu. Bilance běžného účtu (vyznačena fialově) klesala už od počátku devadesátých let, na přelomu tisíciletí došlo ke krátkému obratu, po němž ovšem pokles pokračoval. Dolar se poté vydal cestou prudkého oslabování ke koši měn, které skončilo až ve zmíněném roce 2008:
Zdroj: Natixis