Společnost McKinsey zpracovala novou studii zaměřenou na důležité téma: Otázku, zda korporace systematicky upřednostňují krátkodobé výsledky před dlouhodobými plány. To by mimo jiné znamenalo, že jejich investice jsou nižší, než by bylo optimální. Řada ředitelů společností se domnívá, že tak tomu skutečně je a problém souvisí se špatným nastavením struktury vedení a dozorčích orgánů firem. A já bych k tomu dodal, že pokud přílišný důraz na krátké období vede k nedostatečným investicím, bude také příčinou dlouhodobé ekonomické stagnace.
Sám si ovšem nejsem jistý, k jakému názoru se přiklonit. Na jednu stranu existuje řada příkladů, které ukazují, že management firem skutečně brzdí investice s cílem zvýšit krátkodobé zisky. A víra v příliš velký důraz na krátkodobé cíle je velmi rozšířená. Na druhou stranu může docházet k tomu, že řada údajných investic do budoucna je jen plýtváním zdrojů. K tomu dnes existuje řada technologických společností, které negenerují žádné zisky, někdy jsou dokonce i bez tržeb a plně dokončeného produktu, těší se ovšem vysoké valuaci. Tento fakt mě vede k pochybám o tom, že trh je nadmíru zaměřen na současné zisky a výkonnost. A pokud trhy kladou přílišný důraz na současné zisky a tok hotovosti, měly by být firmy s vysokou současnou ziskovostí spíše předražené než podhodnocené. Realita je ale opačná.
McKinsey používá ve své studii rozumnou metodologii. Rozděluje společnosti na skupinu s dlouhodobou strategií a bez ní. Poté porovnává výkonnost obou skupin. Ukazuje se, že firmy s dlouhodobým přístupem si vedou v řadě ukazatelů lépe včetně růstu zaměstnanosti a návratnosti generované pro akcionáře. To ale náš problém neřeší. Jestliže má někdo v golfu stejnou techniku úderu jako Phil Mickelson, bude mít pravděpodobně delší délku odpalu a také lepší výsledky. Znamená to ale, že bych se i já měl pokoušet o podobnou techniku? Pochybuji o tom, protože na to bych potřeboval větší flexibilitu a koordinaci. Kdybych se já pokoušel o Mickelsonův úder, pravděpodobně bych minul míček a možná bych si hnul se zády.
Některé společnosti mají výborné nápady a tým manažerů. Mají perfektní strategii a tak hodně investují s cílem dosáhnout růstu tržeb. Ignorují současné zisky a neprovádějí odkupy akcií. Podle kritérií McKinsey jde o typické společnosti s dlouhodobým přístupem. Jenže jiné firmy vizi nemají a jejich management je jen průměrný. Investují tak méně a zaměřují se spíše na snižování nákladů. MyKinsey to nazývá krátkodobým pohledem. Není překvapivé, že při takovém rozdělení si první skupina vede lépe, ale hlavní příčinou může být prostě to, že má lepší management a vizi. Příčinou tedy nemusí být dlouhodobá strategie sama o sobě. Pokud by se průměrné společnosti snažily podobné firmy kopírovat, vedlo by to jen k bolestivým prohrám podobně, jako kdybych se já snažil imitovat Mickelsona.
Jinak řečeno, ve studii McKinsey nenacházím žádný základ k tvrzení, že by se všechny firmy měly začít více věnovat své dlouhodobé strategii a investicím. McKinsey se to snaží vyřešit tím, že sleduje i firmy v rámci jednoho odvětví. Všichni ovšem víme, že i v rámci odvětví jsou rozdíly mezi firmami velké.
Autor: ekonom Lawrence H. Summers.
(Zdroj: Harvard Business Review)