Měnoví obchodníci to nyní nemají lehké, protože se pohybujeme v prostředí vysoké politické nejistoty a měnících se podmínek mezinárodního obchodu. Po volebním vítězství Donalda Trumpa došlo nejprve k posílení dolaru, protože trhy se radovaly z vyššího tempa růstu americké ekonomiky, utaženější monetární politiky a repatriace kapitálu ze zahraničí. Posílení dolaru se pak spolu s akciovou rally a růstem výnosů amerických vládních obligací zastavilo, protože trhy čekaly na konkrétnější informace ohledně politiky nové americké vlády.
Měnové trhy čekají zejména na to, jak se změní mezinárodní obchodní režim. Spojené státy stály po celá desetiletí v čele finanční a ekonomické globalizace. Dávaly jí konkrétní tvar, podporovaly mezinárodní organizace a tvorbu pravidel, podle kterých se obchod řídil. Tento proces se ale nyní zastavil, a to i díky brexitu a rostoucímu vlivu evropských hnutí, která se staví proti tradičním politickým stranám a zavedeným systémům. Mezinárodní obchodní vztahy jsou tak nyní předmětem velké nejistoty, která tu nebyla po celá desetiletí.
K tomu všemu se nová americká vláda rozhodla nedodržovat zavedená pravidla ohledně komentování měnových kurzů. Její zástupci si stěžují na to, že dolar je příliš silný a jmenují celý seznam zemí, které viní z manipulace s měnovým kurzem. Mezi ně patří Čína, Japonsko a Německo. Německo na to reagovalo i tím, že ukázalo prstem na ECB, což zase zvýšilo obavy z politických tlaků vyvíjených na tuto banku. V takové situaci je tedy velmi složité odhadovat další vývoj na měnových trzích. Je ovšem zřejmé, že kurz dolaru budou určovat především následující čtyři faktory:
Za prvé, míra, s jakou zakoření cyklické oživení v Evropě a Japonsku. Pokud se toto cyklické oživení nezmění na oživení strukturální, je jen otázkou času, kdy se optimismus zase přelije ve prospěch Spojených států a bude nahrávat dolaru.
Za druhé, síla přesvědčení Fedu, že je lepší držet sazby „nízko po delší dobu“. Fed se stále obává ukvapeného zvednutí sazeb a čím dříve tyto jeho obavy pominou, o to větší bude úrokový diferenciál mezi USA na straně jedné a dalšími vyspělými ekonomikami na straně druhé.
Za třetí, rovnováha mezi prorůstovou a protirůstovou politikou Donalda Trumpa a Kongresu. Čím větší váhu budou mít prorůstové kroky jako deregulace a daňová reforma, tím silnější budou tlaky na posílení dolaru.
Za čtvrté, protekcionistická opatření. Stále ještě nevíme, zda protekcionistická rétorika vydrží i poté, co bude zpracována jasná analýza toho, jaké dopady by mělo přetrhání vazeb s dlouhodobými obchodními partnery Spojených států.
Celkově se domnívám, že dolar bude časem posilovat, protože se bude zvětšovat ekonomický a monetární náskok Spojených států. Politika podle mého názoru pravděpodobně posilování dolaru nezastaví, alespoň zpočátku ne. Celkově ale zvýší volatilitu na měnovém trhu. Hodně ale bude záležet na tom, zda další vyspělé ekonomiky provedou potřebné strukturální reformy. Pokud ano, posilování dolaru se zastaví a dojde k jeho stabilizaci. Pokud ne, tlaky na posilování dolaru budou pokračovat a americká vláda už nezůstane pouze u slovních intervencí. Pak by se mohly objevit hlubší problémy na finančních trzích a to zejména v rozvíjejících se ekonomikách.
Autor: ekonom a investor Mohamed El-Erian
(Zdroj: Financial Times)