Česká národní banka může dále zvýšit úrokové sazby na zářijovém nebo listopadovém měnovém zasedání s tím, jak růst ekonomiky a mezd překonává očekávání, uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters člen bankovní rady Vojtěch Benda.
ČNB se rozhodla pro zvýšení svých sazeb v srpnu, a stala se tak první centrální bankou v Evropské unii, která se v posledních pěti letech odhodlala k utažení měnové politiky. Dovoluje jí to rostoucí ekonomika.
Během druhého čtvrtletí stoupl hrubý domácí produkt o rekordních 2,5 procenta v porovnání s předchozím kvartálem. Mzdy ve stejném období rostly nejvíce za deset let.
Ačkoli se nedávno zveřejněná makrodata jeví jako riziko zrychlující inflaci, Benda míní, že růst investic povede k nárůstu produktivity, která bude v následujících čtvrtletích a letech držet cenové tlaky na uzdě.
"Současný vývoj ukazuje... že máme v nadcházejících čtvrtletích, a dokonce v následujících měsících, prostor pro další utažení měnové politiky," řekl Benda ve středečním rozhovoru pro Reuters.
Po posledním měnovém zasedání bankovní rady ČNB stoupla klíčová repo sazba na 0,25 procenta z technické nuly, kde stála od listopadu 2012. Příští měnové zasedání bankovní rady je naplánované na 27. září, další pak na 2.listopadu, kdy bude banka projednávat i kvartální makroprognózu.
Benda uvedl, že očekává debatu o dalším zvýšení sazeb na obou zasedáních a nedává ani jednomu z nich vyšší váhu. "Dovedu si představit, že budu hlasovat pro zvýšení sazeb v září nebo v listopadu," řekl Benda.
"Na jedné straně bychom si mohli říci, proč odkládat něco, co se jeví víceméně nevyhnutelné. Na druhé straně je v centrální bance tradice, že většina změn měnové politiky se zpravidla odehrává během debaty o aktualizované prognóze," dodal.
Benda dále uvedl, že by do konce roku rád viděl zvýšení sazeb "minimálně o 25 bazických bodů" a další posun směrem výš v nadcházejících čtvrtletích roku 2018.
Jeho komentáře přicházejí po vyjádřeních dalších členů bankovní rady, kteří také hovořili ve prospěch dalšího růstu sazeb, ačkoli podle poslední prognózy ČNB sazby stoupnou až během příštího roku.
Viceguvernér Mojmír Hampl řekl koncem srpna Reuters, že debata o dalším zpřísnění měnové politiky bude nyní relevantní na každém z dalších měnových zasedání a že on sám může hlasovat pro zvýšení sazeb už 27. září.
Guvernér Jiří Rusnok by pro rozhodnutí o případném zvýšení sazeb chtěl mít dostatek informací, a rád by si proto počkal na příští prognózu. Centrální bankéři také mohou brát v úvahu Evropskou centrální banku, která zatím nenaznačila, jak si představuje konec své velmi uvolněné měnové politiky.
Benda nicméně uvedl, že česká měnová politika by měla odrážet domácí ekonomickou situaci. Řekl také, že jediné co by mohlo jeho názor změnit, by bylo neočekávaně výrazné posílení koruny nebo její volatilita.
Koruna se od dubnového ukončení kurzového závazku zatím drží překvapivě stabilní a posiluje převážně rovnoměrně od hladiny bývalého kurzového závazku 27 za euro.
Od zrušení intervencí koruna posílila o 3,4 procenta a v posledních týdnech se pohybuje kolem hladiny 26,10 za euro, kterou zatím trvale neprorazila kvůli rozsáhlým spekulativním pozicím vybudovaným před ukončením závazku.
Benda uvedl, že je s vývojem po ukončení závazku spokojený. "Možná rizika nižší inflace se zatím nezhmotnila a situace se de facto obrátila do pro nás více komfortní pozice, jež nám umožňuje normalizovat měnovou politiku."
Benda uvedl, že tahounem ekonomiky je spotřeba domácností. Příznivě se podle něj vyvíjí i zahraniční poptávka, která zatím nevypadá, že by měla v příštích čtvrtletích zpomalit. "Toto je druhá opora růstu a myslím si, že bude držet růst na silných hodnotách i v nadcházejících čtvrtletích."