Víkendář: Východoevropští ekonomičtí tygři, nebo stále jen koťata?

Země střední a východní Evropy jsou v Bruselu považovány za ty, které často nenaplňují potřebné demokratické a právní standardy. Jak ale poukazuje Lili Bayerová z Politico, jejich ekonomické úspěchy jsou v poslední době nepřekonatelné. Nejrychleji rostoucí ekonomikou EU bylo minulý rok Rumunsko a rychleji než velké evropské ekonomiky rostou i Polsko, Maďarsko a Česká republika. Tyto země se chlubí rovněž mimořádně nízkou nezaměstnaností.

„Pokud někdo tyto země navštívil před pár lety a nyní se do nich vrátil, uviděl nové silnice a dálnice, modernizované budovy a řadu známek vysokých zahraničních investic,“ píše Bayerová. V některých zemích už se nezaměstnanost nachází dokonce tak nízko, že to vyvolává problémy. Například v Maďarsku vede vysoká poptávka a odliv pracovní síly do západní Evropy ke značnému zhoršení schopnosti firem najít potřebné zaměstnance. Lidé si například stěžují, že na malíře pokojů musí čekat i půl roku. Polsku se zatím daří vyhýbat se podobnému problému tím, že dováží pracovní sílu z Ukrajiny. Následující graf ukazuje nejrychleji rostoucí země Evropské unie:

Maďarský premiér Viktor Orbán před měsícem prohlásil, že celý region stále více přispívá k ekonomické síle EU. Dokonce tvrdil, že o současném růstu v regionu nemohl v roce 2004 nikdo ani přemýšlet a bez něj „bychom nemohli hovořit o růstu celé Unie“. Podle Orbána by se tak měla zvýšit váha hlasu zemí střední a východní Evropy v celé Unii. Podobné úvahy jsou ale podle Bayerové trochu přehnané, protože země regionu stále reprezentují pouze malou část celkové ekonomické aktivity v EU. Ukazuje to i druhý graf, jehož první část zobrazuje podíl čtyř největších ekonomik regionu (Maďarska, Polska, Rumunska a České republiky) na produktu celé Evropské unie. Druhá část ukazuje podíl nejpomaleji rostoucích ekonomik EU:

Vyšší váhu svého hlasu v EU by na základě ekonomických úspěchů rádo vidělo i Polsko, ale Brusel vnímá celou situaci jinak. Evropská komise s ním již zahájila řízení zaměřené na vládní intervence do soudního systému a jeho výsledkem by teoreticky mohlo být i odejmutí hlasovacích práv Polska v Unii. Evropský parlament zase kritizuje ohrožení vlády práva v Maďarsku a ohrožení akademických svobod.

Ekonomický boom střední a východní Evropy je tažen zejména oživením jádra eurozóny a především Německa. To táhne nahoru exporty zemí, jako je Polsko nebo Česká republika, a zvyšuje jejich zaměstnanost. Piotr Bujak z PKO Bank Polski k tomu ale dodává, že tyto země mají také mnohem větší potenciál pro zvýšení produktivity práce. Někteří analytici ale varují, že boom by mohl již brzy narazit na své limity. Některé vlády v regionu totiž utrácejí za programy, které jsou populární u voličů, ale které nepodporují dlouhodobou udržitelnost růstu a vytvářejí rostoucí rozpočtový tlak.

Zdroj: Politico