Nizozemská vláda je nespokojena s fungováním francouzsko-nizozemské letecké společnosti a nelíbí se jí plány Paříže obě součásti ještě více integrovat. Nakoupila proto ve skupině vlastnický podíl a k nákupu dalších akcií se chystá, aby měla alespoň takový vliv, jaký má francouzská vláda. Řekl to dnes nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.
Nizozemsko v posledních dnech získalo ve skupině podíl 12,7 procenta, za který zaplatilo 680 milionů eur (17,4 miliardy Kč) a má v úmyslu podíl zvýšit alespoň na 14 procent, řekl ministr. Právě 14procentní podíl drží i Paříž.
Francouzské aerolinky Air France se spojily s nizozemskou společností KLM v roce 2004. Nizozemská vláda se obává, že vedení chce vliv KLM ještě více oslabit a že přesune mnoho mezinárodních letů ze základny KLM na amsterodamském letišti Schiphol do Paříže.
"Děláme to za účelem ochrany veřejného zájmu. Udržení mezinárodních letů na Schipholu má velký význam pro naši ekonomiku a pro naše pracovní místa," prohlásila ministryně dopravy Cora van Nieuwenhuizenová.
V posledních dnech se na vládní úrovni uskutečnila jednání o hospodaření skupiny a o plánech těsnější integrace. Nizozemský premiér Mark Rutte k tomu řekl pouze to, že existují "vážné otazníky" ohledně výkonnosti francouzsko-nizozemské letecké společnosti jako skupiny. Ministr Hoekstra zmínil, že šlo o ochranu zájmů letiště Schiphol a KLM. Zdroje agentury Bloomberg k tomu uvedly, že schůzka se nesla ve značném napětí a byla dost nepříjemná.
Napětí je v Air France a KLM citelné už od fúze v roce 2004. Francouzská část skupiny je mnohem větší, ale vykazuje citelně horší výsledky, podle analytiků převážně kvůli častým stávkám. KLM je naopak v zisku.
Air France oznámila za loňský rok provozní zisk 266 milionů eur, zatímco partnerská KLM měla provozní zisk 1,07 miliardy eur. I to je důvod, proč je napětí uvnitř skupiny tak velké.