Známý ekonom Jared Bernstein se na svých stránkách jaredbernsteinblog.com věnuje třem poznámkám týkajícím se současné monetární politiky v USA. Podotýká, že Fed se na svém posledním zasedání „posunul od trpělivého vyčkávání k indikacím snížení sazeb“. V této souvislosti je zajímavé sledovat reakci kapitálových trhů a situaci na trhu práce.
„Reakce trhů byla zajímavá, protože výnosy obligací klesaly, zatímco ceny akcií rostly. Taková dynamika není žádnou záhadou, protože obojí představuje reakci na posun k hrdličkám na straně americké centrální banky i ECB. A během současné expanze se také běžně stávalo, že pokles výnosů vedl k vyšší ochotě kupovat rizikovější akcie.
Je tu ale také pokračující tenze mezi akciovým a dluhopisovým trhem, kdy obligace vykazují vyšší míru obav z dalšího vývoje v globální ekonomice. To také znamená, že Fed bude sazby snižovat razantněji a nepůjde jen o snížení s cílem pojistit si pokračování expanze. Půjde i o snížení sazeb, které má přímo bojovat s recesí. Akcie takovými obavami netrpí,“ píše Bernstein.
Ekonom se domnívá, že pokud má pravdu trh dluhopisový, hrozí, že akcie se nakonec prudce propadnou. „V době vysoké volatility nejde o nic výjimečného a věřte mi, že mi propad cen akcií srdce nezlomí. Pokud se ale nakonec projeví i dlouhodobě utaženými finančními podmínkami, bude ohrožen ekonomický růst,“ píše Bernstein. S tímto vývojem pak souvisí druhé riziko.
Bude-li ohrožen ekonomický růst a Fed sníží sazby agresivněji, řekněme o více než 150 bazických bodů, „dostaneme se nebezpečně blízko obávané hranici dané nulou.“ Tedy hranici, pod kterou lze sazby snižovat jen těžko. Podle Bernsteina bylo téma této hranice intenzivně probíráno před několika týdny na konferenci v Chicagu s tím, že řada analýz v této souvislosti poukazovala na přínosy alternativních nástrojů monetární politiky, zejména kvantitativního uvolňování.
Ekonom se domnívá, že tyto analýzy byly „do určité míry přesvědčivé“, nicméně podle jeho názoru jsou nyní sazby tím hlavním nástrojem, který by Fed měl používat. A pokud budou ekonomické problémy skutečně hluboké, stane se hlavním faktorem fiskální politika, která rozhodne, „jak moc budou dotčeni ti nezranitelnější lidé.“
Vedle reakce trhů a dalšího směru monetární politiky Bernstein uvažuje i nad vývojem reálných mezd v americké ekonomice. Podle jeho názoru mají ještě velký prostor pro růst i v případě, že se ekonomika nachází ve stavu plné zaměstnanosti. Příčinou je nízký podíl mezd na celkových příjmech. Jestliže se tedy americké hospodářství skutečně nachází ve stavu plné zaměstnanosti, poroste vyjednávací síla práce a zejména lidí s nižšími příjmy. A to by mělo pomoci k růstu podílu mezd na celkových příjmech směrem k historickému standardu.
Ekonom poukazuje i na skutečnost, že dosavadní růst mezd se zatím výrazněji neprojevil růstem prodejních cen. I další vývoj může být takový, že růst mezd se projeví zejména tlakem na zisky korporátního sektoru, což souvisí se zmíněným růstem podílu mezd na celkových příjmech. Bernstein pak klade důraz na to, že podobná situace zvýšených mzdových tlaků pomáhá těm, kteří netěží z ekonomické expanze.
Zdroj: jaredbernsteinblog.com