Pozorně monitorujeme situaci, ve které je nyní těžké dělat nějaké projekce. Na základě našich současných očekávání, podle kterých bude příští rok probíhat oživení, se ale na úrovně roku 2019 ještě pár let nedostaneme. Pro Bloomberg Finance to uvedl Ignazio Visco, který působí ve vedení ECB a jako guvernér italské centrální banky. ECB musí podle něj zajistit, aby stimulace nebyla stažena příliš brzy, na druhou stranu ale banka musí brát do úvahy rizika spojená s možnou finanční nestabilitou. Ta se může objevovat zejména v mimobankovní části finančního systému.
Bloomberg Finance poukazuje na projekce Mezinárodního měnového fondu, podle kterých by světová ekonomika měla letos klesnout o 4,9 %, což je největší propad od Velké deprese. Vyspělé země by přitom měly letos klesnout o 8 %. Příští rok by podle MMF mělo globální hospodářství růst o 5,4 %. Visco hovořil i o výhledu pro italskou ekonomiku, která má podle něj jak cyklické, tak strukturální problémy. Nyní je pro Itálii nutné udržovat akomodační politiku, a to kvůli cyklickému vývoji. Země ale musí řešit i své strukturální výzvy, což „bylo zmiňováno již mnohokrát“.
Itálie tedy musí mimo jiné řešit nízkou efektivitu vládních struktur, využívání peněz z EU, vzdělávání a zaměstnanost mladých lidí, inovace a rozšíření technologií, které zajišťují přístup k rychlému internetu. Na otázku týkající se udržitelnosti italských dluhů Visco odpověděl, že dluhy jsou udržitelné, problémem nyní zůstává růst a návrat k vyrovnanému rozpočtu. Na to, aby země dosahovala vyššího tempa ekonomického růstu, musí investovat do technologií a lidského kapitálu. Což podle bankéře souvisí zase s tím, jak efektivně jsou využívány peníze z veřejných zdrojů.
Pravidelným týdenním hostem se na Bloomberg Finance stal bývalý americký ministr financí Lawrence H. Summers. Ten hovořil o tom, že v sedmdesátých letech došlo ve světové ekonomice k významné změně v tom smyslu, že centrální banky a jejich inflační politika začaly být považovány za klíčové prvky celého globálního systému. Nyní se ale podle ekonoma dostáváme do další fáze vývoje, protože panují významné deflační tlaky, a to s sebou přináší větší důraz na fiskální politiku.
Po větší aktivitě na fiskálním poli tak nyní volá i Mezinárodní měnový fond a řada ekonomů. V tuhle chvíli ještě podle Summerse není úplně jisté, jak bude vypadat nový rámec, ve kterém budou ekonomiky fungovat. Je ovšem jasné, že i nadále se budeme pohybovat v prostředí nízkých sazeb a v chronické nedostatečné poptávce. Summers se přitom domnívá, že reakce vlád na současné dění a podpora těch, kteří kvůli pandemii ztrácí nejvíce, nebyla a není dostatečná.
Zdroj: Bloomberg Finance