Nová vlna pandemie, ať už jí budeme označovat jako druhou nebo považovat za pokračování té první, nejenže přepíše ekonomické výhledy, ale výrazně zasáhne do hospodaření státu v letošním i příštím roce. Do konce září to sice vypadalo, že zdaleka nevyužije prostor, který mu dává schválený rozpočet s půl biliónovým schodkem, avšak částečné uzavření ekonomiky situaci mění.
Nová opatření na podporu postižených odvětví vytvoří další tlak na zvyšování výdajů rozpočtu a současně srazí jeho příjmy v závěru roku. Jak moc, lze v tuto chvíli jen tipovat, protože není třeba vůbec jasné, kolik firem začne znovu využívat program Antivirus nebo jaká další opatření a na jak dlouho budou ještě přijata. Prozatím to vypadá tak – a některá prohlášení politiků tomu i napovídají – že nouzový stav potrvá déle, než se původně předpokládalo. Stát tak musí počítat s dalším vyčerpáváním svých likviditních rezerv, a o to více se bude muset snažit získávat peníze na finančních trzích.
Doposud se mu to dařilo bez jakýchkoliv problémů. Od začátku roku získal více než 460 mld. korun z emisí nových státních dluhopisů a dalších 78 si půjčil na krátko v rámci státních pokladničních poukázek. Část takto získaných peněz mohl využít na umoření letos splatného dluhu (původně mělo jít o částku 191 mld.) a zbytek mu zůstával na krytí letošního schodku. S ohledem na zhoršený vývoj rozpočtu však nebude moci ve své emisní (zadlužovací) aktivitě polevit. Podmínky na trhu mu stále nahrávají, neboť poptávka po českých papírech zůstává vysoká a požadované výnosy relativně nízké. To se ostatně projevilo i při třech středečních aukcích, kdy získal dalších osm miliard k dobru, kdy byl u dvou ze tří nabízených bondů dosažen trojnásobný převis poptávky nad nakonec prodaným objemem.
Trhy však musí počítat s tím, že nových papírů bude přicházet na trh ještě více než dost. Nejenom kvůli horšímu hospodaření státu v závěru roku, ale stát zřejmě příliš ve své aktivitě nepoleví ani v příštím roce. Samotný naplánovaný deficit ve výši 320 mld. korun a vedle toho splatný dluh v hodnotě 288 mld. „slibuje“ hojnost emisí státních dluhopisů i v roce 2021.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna se během včerejšího obchodování pohybovala v úzkém pásmu těsně nad hranicí 27,20 EUR/CZK. Koruna se tak dál drží nad prognózou ČNB a centrální bankéři hovoří o stabilitě sazeb, nicméně jak včera večer naznačil jeden z centrálních bankéřů (Vojtěch Benda), vládní opatření mohou tento jejich názor změnit. Zbývá 14 dnů do listopadového jednání, na kterém bude k dispozici nová prognóza, a po celou tuto dobu bude ekonomika v módu částečného uzavření. To samo o sobě asi nabourává scénář postupného oživení a zvyšuje pravděpodobnost dalšího propadu ekonomiky, při kterém bude ČNB těžko zůstávat nečinná.
Zahraniční forex
Ostře sledovaná druhá a poslední televizní debata kandidátů na amerického prezidenta byla tentokrát klidnější a podle sázkových kanceláří přinesla mírné body Donaldu Trumpovi. Dolar v reakci na debatu mírně zpevnil, což nám ukazuje směr chování eurodolaru po volbách 3. listopadu (při Bidenově vítězství půjde eurodolar zřejmě nahoru).
Dnes po ránu by však do obchodování s eurodolarem mohly promluvit evropské statistiky – konkrétně indexy podnikatelských nálad PMI. Ty zřejmě vinou 2. vlny epidemie a s tím souvisejícími opatřeními opět dramaticky propadly. To se může týkat především Francie, která včera zaznamenala přírůstek COVIDem nově nakažených ve výši 41622.
Polský zlotý oslabuje. Měnový pár EUR/PLN se dokonce již přiblížil k hranici 4,60 a atakuje tak letošní maxima dosažená při první koronavirové vlně. Viděno čistě z pozice polských makroekonomických fundamentů by zlotý neměl mít důvod oslabovat, neboť polská ekonomika podle posledních dat vykazuje až nečekaně pozitivní čísla. Zářijové maloobchodní tržby a průmyslová výroba totiž implikují, že meziroční růst ekonomiky by se mohl blížit “zelené” nule, což je výsledek, kterému se žádná evropská ekonomika nepřiblížila. Zároveň ovšem polský běžný účet platební bilance letos vykazuje rekordní přebytek.
Devizový trh se však dívá dopředu a zde je jasné, že Polsko zasáhla velmi silně druhá vlna epidemie, na niž bude muset vláda reagovat zavedením tvrdších karanténních opatření. Včera zaznamenal přírůstek nově nakažených nový rekord ve výši 12 tisíc a reprodukční epidemiologické číslo je stále velmi vysoké (1,4). Nebude-li chtít vláda riskovat zahlcení zdravotního systému, bude muset reagovat zesílenými restrikcemi ekonomické aktivity a kontaktů lidí (včera bylo oznámena distanční výuka na 2. stupni). Situaci samozřejmě bedlivě sleduje centrální banka, která svoji uvolněnou politikou vládu velmi podporovala, přičemž v posledním komentáři zdůrazňovala, že makroekonomická situace implikuje slabší měnu. NBP nicméně nebrala v úvahu aktuální koronavirové statistiky, které způsobí, že ekonomika si povede ve čtvrtém čtvrtletí opět hůře. A to si samozřejmě vyžádá další uvolnění měnových podmínek, které může částečně obstarat oslabující zlotý. V následujících dnech a týdnech se tedy připravme na jeho další ztráty, které mohou stlačit ke slabším hodnotám i ostatní měny v regionu.