Vláda má jedinečnou příležitost, aby vytvořila takové podmínky, které podnikům i celé ekonomice pomohou vyjít z krize silnější. Premiérovi a klíčovým ekonomickým ministrům jsme připomněli, na jaké oblasti se mají zaměřit, říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Vydáváme vybrané díly seriálu 30 let transformace, připraveného čtk:
Svaz průmyslu a dopravy má za sebou historicky premiérový Sněm. Konal se mimo Brno a v hybridní formě, jen s pár řečníky v sále a video-vstupy dalších aktérů. Jak se na Sněm díváte, s odstupem pár týdnů, splnil očekávání i za těchto podmínek?
Přiznám se, že jsem měl z letošního Sněmu trochu obavu. Téměř čtvrtstoletí náš Sněm vždy zahajoval Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, kam jsme osobně zvali vládu, naše členy a řadu dalších významných hostů. Letos pro nás bylo prioritou dbát na bezpečnost a ochranu zdraví. Známé prostředí brněnského výstaviště jsme tak museli vyměnit za virtuální studio, což pro nás byla novinka. Myslím ale, že jsme se s ní dokázali poprat dobře. Ve virtuálním studiu jsme za dodržení veškerých hygienických podmínek přivítali premiéra, několik členů vlády a našeho představenstva, další hosté se připojili on-line. Z ohlasů našich členů i z médií si troufám říct, že se Sněm i přes neobvyklou podobu vydařil. Bylo to opravdu něco jiného, vstoupili jsme tím do 21. století.
Na Sněmu jste uvedl šest priorit svazu, přednesl jste je předsedovi vlády. Jaký je další osud těchto priorit? Na čem jste se s panem Babišem domluvili a co se má v tomto směru dít?
Vláda má jedinečnou příležitost, aby vytvořila takové podmínky, které firmám i celé ekonomice pomohou vyjít z krize silnější. Premiérovi a klíčovým ekonomickým ministrům jsme připomněli, na jaké oblasti by se měli zaměřit. Klíčem k obnovení prosperity a dlouhodobého růstu jsou investice. Potřebujeme ještě více pomoci firmám s vývojem a výzkumem, který se přelije do technologických a produktových inovací. Musíme zlepšit nejen fyzickou, ale hlavně digitální infrastrukturu, na které se budou moci rozvíjet nové digitální služby a celý koncept Průmyslu 4.0. Z prostředků z EU budeme mít k dispozici stovky miliard korun, které musíme využít smysluplně pro posílení naší konkurenceschopnosti. Nicméně řadu nesplněných úkolů má vláda ještě z doby před koronavirovou epidemií. I ty přitom mohou pomoci posílit budoucí ekonomický růst.
Apeloval jste na obnovení sociálního dialogu, premiér oponoval, že nikdy neskončil, tak jak to tedy je?
Faktem je, že sociální dialog se v naší zemi na čas skoro úplně zastavil. Při jarní koronavirové krizi se tripartita naposledy sešla na konci května, pak po více než čtvrt roku ani jednou. Sociální dialog je přitom klíčovou součástí byznysu a hraje nezastupitelnou roli i v současné situaci ovlivněné koronavirovou krizí. Na Sněmu jsem proto vyzval pana premiéra, aby urychleně svolal tripartitu a obnovil tak sociální dialog. Jsem rád, že předseda vlády tuto výzvu vyslyšel. Je teď nesmírně důležité, aby sociální dialog znovu neustal a fungoval dál.
Tento rozhovor je součástí projektu 30 let transformace české ekonomiky, jak se díváte dnes na tento proces? Které věci se stát měly a které naopak ne?
Je těžké to hodnotit. Začátek transformace byl daný tím, že poprvé v dějinách se přecházelo ze socialismu do kapitalismu. Byl to unikátní projekt, hlavní zásluhu na něm měli lidé z Prognostického ústavu. Bylo dobře, že se transformace začala postupně dělat od malé privatizace. Bohužel ji ale ovládli ti, co měli dostatek hotových peněz – veksláci, uzenáři, zelináři a ti, co cestovali do zahraničí. Privatizačním fondům se tak logicky nevyhnuly ani podvody. Samostatnou kapitolou je pak kuponová privatizace. Byl to československý model, takový pokus, který svým způsobem vyšel. Já sám jsem v 90. letech privatizoval svou současnou firmu v kuponové privatizaci, jenže trvalo ještě řadu let, než se vše vyřídilo. Byla to zkrátka doba značně složitá, zajímavá, dynamická a nepoznaná pro všechny z nás.
Jste největší zaměstnavatelský svaz, jak otřásly události kolem covidu-19 vaší členskou základnou? Dá se říci, že jde o individuální dopady, nebo byste našel nějaké společné rysy, co komu uškodilo a co třeba prospělo?
Většina firem současnou nelehkou situaci zatím zvládá. Pro společnost ani českou ekonomiku však není dobrá nejistota, která dlouhodobě panuje. Aktuální uzavření provozoven se nepřímo dotýká i dalších sektorů a jejich dodavatelů například v potravinářském průmyslu. Protiepidemická opatření se po dodavatelském řetězci přelévají až do výrobního sektoru, na který nesmíme zapomínat. Firmy se obávají nedostatku lidí, kteří mohou být na ošetřovném, nemocenské nebo v karanténě. Stejně tak se bojí, že se sníží poptávka u některých produktů, které závisí na maloobchodním prodeji nebo jsou součástí poskytovaných služeb. Proto je klíčové, že vláda prodloužila i program Antivirus B. Odhadujeme, že kvůli dalším opatřením může být celkový propad HDP okolo 10–12 procent, namísto původních osmi procent, které jsme předpovídali před měsícem. Záleží na tom, jak dlouho budou opatření nakonec trvat, v jakém rozsahu či jak se celková situace podaří stabilizovat.
Pokud byste měl na současné krizi najít, z pohledu celé české ekonomiky, nějaké pozitivum, nebo naopak největší průšvih, co by to bylo?
Uvedu pozitivní příklad. Hodně dobré bylo, jak si firmy dokázaly zorganizovat svůj vnitřní život. Jednak hygienické podmínky, což nebylo jednoduché, vím to ze své firmy. Ale i další nezbytné věci. Rozdělit správně kompetence, pořídit nové počítače, aby všichni zvládali home office, přeorganizovat směny, aby se lidé mezi sebou na pracovištích nepotkávali, to vše nebylo jednoduché, ale firmy to dokázaly a dokazují i teď, kdy zažíváme druhou vlnu epidemie. Z toho bychom si měli vzít příklad.
Dá se vůbec uvažovat o návratu k normálu? Jestli ano, jak by měl vypadat?
Zatím nevíme, jak dramatická a jak bolestivá tato fáze bude. Předpokládáme, že k růstu se česká ekonomika vrátí v příštím roce. Odhadujeme, že meziročně by měla vzrůst o 4 až 5 procent. Ovšem tento růst budeme poměřovat s krizovým rokem 2020. Čísla za rok 2021 budou sice vypadat pozitivně, ale v podstatě bude příští rok v objemu výroby či tržeb jen podprůměrný. Přesto tato paradoxní situace zapůsobí na ekonomiku pozitivně. Kladná čísla z jinak podprůměrného roku v konečném důsledku napomohou k rychlejšímu překonání krize a lepším výsledkům pro následujících období.
Předpokládáme, že k růstu se česká ekonomika vrátí v příštím roce. Odhadujeme, že meziročně by měla vzrůst o 4 až 5 procent. Ovšem tento růst budeme poměřovat s krizovým rokem 2020. Čísla za rok 2021 budou vypadat pozitivně, ale v podstatě bude příští rok v objemu výroby či tržeb jenom podprůměrný.
Jaroslav Hanák
Jaroslav Hanák obhájil v květnu 2019 už podruhé funkci prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR. V představenstvu svazu působí od roku 2003.Vystudoval obor ekonomika dopravy a spojů na Vysoké škole ekonomické v Praze. Po promoci v roce 1977 nastoupil do funkce vedoucího finančního a plánovacího oddělení prostějovského ČSAD, v roce 1981 postoupil na podnikové ředitelství státního podniku ČSAD Brno. V roce 1990 se vrátil do Prostějova a stal se ředitelem tamního ČSAD. Po jeho přeměně na akciovou společnost byl členem představenstva, jeho šéfem a majoritním vlastníkem. V roce 1991 spoluzaložil Asociaci dopravních, spedičních a servisních firem Čech, Moravy a Slezska, v jejímž čele stojí dodnes. Od roku 1991 je viceprezidentem pro osobní dopravu ve sdružení Česmad Bohemia. Od roku 2003 je prezidentem Svazu dopravy ČR, v témže roce byl zvolen viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR. O osm let později se stal jeho prezidentem. Ve funkci byl potvrzen v letech 2015 a 2019.