Dokud Fed neuvidí skutečné, a nikoliv jen prognózované zlepšení na trhu práce, tak od něj zpomalení měnové expanze nečekejte. Stejně předčasné je si myslet, že se nyní uvnitř Fedu rýsuje majorita centrálních bankéřů, která by do konce roku 2023 chtěla zvednout úrokové sazby. Tyto holubičí vzkazy, zdůrazněné na tiskovce šéfa Fedu J. Powella, nutně musely zastínit bezprecedentně pozitivní revizi makroekonomického výhledu ze strany amerických centrálních bankéřů.
Co se přitom specificky týká nové prognózy, tak ta skutečně doznala radikálních změn, byť možná v tom nejpodstatnějším – projekci budoucího vývoje oficiálních úrokových sazeb – k fundamentálním posunům nedošlo. Medián projekcí odhadujících nastavení úrokových sazeb totiž stále nevidí ani jedno zvýšení úroků do konce roku 2023. Zde je však třeba dodat, že američtí centrální bankéři začínají být v odhadech budoucích pohybů sazeb velmi rozpolcení, neboť například již čtyři z nich (z celkových 15) by si přáli zvednout sazby již příští rok. Pokud pak jde o makroekonomickou část prognózy, tak zde došlo k výrazným pozitivním revizím růstu HDP i inflace, a to zejména v tomto roce (na 6,2 %, respektive na 2,4 % u celkové inflace). Fed navíc výrazně vylepšil svá očekávání ohledně budoucího vývoje míry nezaměstnanosti, byť z projekce vyplývá, že členové jeho vedení neočekávají bezprecedentní přehřátí trhu práce. Míra nezaměstnanosti má totiž klesnout na 3,9 % v roce 2022 a na 3,5 % v roce 2023. To znamená tedy zhruba “jen” na hodnoty, které jsme v USA pozorovali těsně před pandemií. I z tohoto důvodu nová konsensuální makroprognóza fakticky nepočítá s výrazným přestřelením inflačního cíle (2,0 %).
Šéf Fedu včera splnil svoji misi, která měla nepřímo směřovat k tomu, aby zbrzdil růst výnosů na delším konci výnosové křivky. To se na krátko opravdu také stalo. Držitelé dluhopisů ovšem zjevně začali přemýšlet i o jiných výrocích J. Powella, které již nevyznívaly tak uklidňujícím dojmem. Šéf Fedu se totiž například zcela vyhnul odpovědím na otázky směřujícím k možnosti intervencí na trhu (respektive na možnou kontrolu výnosové křivky), přičemž na závěr svého vystoupení několikrát zopakoval, že opravdu velmi dobrá makroekonomická čísla jsou před námi. A to zrovna nejsou slova, po kterých by museli dluhopisoví medvědi natrvalo zatáhnout drápy a přestat tlačit výnosy výše.
*** TRHY ***
Koruna
Ani ztráty polského zlotého – daného nekontrolovatelným pandemickým vývojem v posledním týdnu – české koruně neublížily. Naopak, v tuto chvíli se jí líbí výsledek zasedání amerického Fedu a skutečnost, že Amerika se připravuje na kombinaci silného růstu a extrémně uvolněné měnové politiky. Posun zpět pod 26,00 EUR/CZK sice podle nás dříve nebo později přijde, na druhou stranu při současné fázi pandemie v Česku bude pro korunu zatím další postup složitý.
Zahraniční forex
Holubičí vyznění včerejšího zasedání Fedu na krátko srazilo výnosy amerických dluhopisů a vykoplo eurodolar k hranici 1,20. Uvidíme však, nakolik bude tento vývoj udržitelný, neboť výnosy se tlačí zpět na úrovně pozorované před zasedání FOMC. Příchozí týdenní statistiky z amerického trhu práce (zveřejněné ve 13:30) mohou poslat výnosy na nová roční maxima a eurodolar tlačit zpět jižním směrem.
Oslabující polský zlotý včera správně tušil, že vláda bude muset proti epidemii znovu zasáhnout, což se také stalo. Vláda počínaje pátkem spouští celonárodní lockdown, který má trvat až do 9. dubna. Jde o faktické přiznání existence třetí vlny pandemie, což si trh může vykládat jako signál pro NBP, aby snížila úrokové sazby do záporných hodnot. Proto to nebude mít zlotý do příštího zasedání centrální banky (7. dubna) jednoduché, a to nehledě na dočasnou úlevu, kterou mu včera v noci poskytl holubičí Fed.
Ropa a zlato
Cena ropy WTI mírně klesla na základě vyšších zásob v USA na 64,5 USD za barel, cena zlata naopak stoupla o +0,8 % za trojskou unci.