Ekonomika v eurozóně spadla do druhé pandemické recese. Poklesy ale nejsou tak výrazné, jak ukazovaly na základě měsíčních statistik naše (nowcast) modely. HDP v eurozóně spadlo o 0,6 % mezikvartálně, zejména kvůli výraznému poklesu německého hospodářství.
Německo mezikvarzálně ztratilo 1,7%, ale do značné míry kvůli tomu, že se tam druhá vlna pandemie začala projevovat až na konci roku 2020. Sečteno, podtrženo - celkový ekonomický výkon Německa a Francie za posledního půl roku života s druhou a startující třětí vlnou covidu se příliš neliší. Na druhé straně máme o něco úspěšnější Španělsko, kterému se v posledních měsících výraznější nárůsty počtu nakažených vyhnuly.
Celkový výkon na začátku roku 2021 je lepší než naznačovaly měsíční čísla. Ta ukazovala na pokračující výrazný propad maloobchodu v kamenných prodejnách a řady služeb včetně dopravy a pohostinství. Na druhou stranu na rozdíl od jarní vlny přesahy z nejvíce zasažených odvětví do zbytku ekonomiky asi budou výrazně nižší - a to mohlo naše modely zmást. Firmy se na rozdíl od počátku pandemie naučily ve větší míře fungovat i ve chvílích, kdy dochází k výpadkům určitých služeb. Vedle toho řada podniků díky pozitivním očekáváním spojeným s očkováním rozjíždí investice - ty se před rokem na jaře prakticky zastavily. Výsledkem je tak recese způsobená primárně zavřenými službami a výpadkem některých komponent v průmyslu, ale ta ve finále není zdaleka tak silná jako před rokem. Propad v roce 2020 byl v poválečné éře historicky největší, zatímco druhá pandemická recese eurozóny má vcelku běžné parametry.
Česko patří možná trochu překvapivě k těm ekonomicky úspěšnějším a poslední vlny pandemie, které jsme objektivně zvládali daleko hůře než zbytek Evropy, na nás zanechaly menší šrámy. Ekonomika na začátku roku poklesla o 0,3 % mezikvartálně poté, co na konci roku vzrostla o 0,6 % mezikvartálně. Svojí roli v českém případě bezesporu sehrává i větší váha odolnějšího průmyslu a jeho relativně lepší výsledky (při porovnání se sousedním Německem).