Tři zbrojařské firmy sídlící v Evropské unii, včetně České zbrojovky a a slovenské firmy XXeurope, jsou podezřelé, že se pokoušely přes Moldavsko propašovat zbraně a náboje do Běloruska a Ruska navzdory embargu, nařízenému Evropskou unií v letech 2011 a 2014, napsal dnes server EUobserver. Případ odhalený v Moldavsku může podle portálu představovat jen vrcholek ledovce mnohem většího černého trhu se zbraněmi. Mluvčí České zbrojovky Radek Hauerland dnes na dotaz ČTK uvedl, že se informace v článku nezakládají na pravdě. Akcie CZG dnes na pražské burze klesaly o -1,02 %.
"Česká firma Česká zbrojovka se v roce 2020 pokusila přes Moldavsko vyvézt do Ruska více než stovku pušek a pistolí," napsal server s odvoláním na moldavský dokument, který viděl. Dodávka podle něj zahrnovala odstřelovačské pušky CZ TSR, které mohou být použity pro sportovní i odstřelovačské účely například zvláštními policejními jednotkami. Maďarská firma De Fango a slovenská XXeuropa se ve stejné době pokusily přes Moldavsko vyvézt statisíce nábojů do Běloruska. Moldavsko zásilku munice z Maďarska minulý týden zabavilo.
Česká zbrojovka porušení embarga odmítla. "Informace v článku se nezakládají na pravdě. Export České zbrojovky se striktně řídí pravidly a předpisy České republiky, Evropské unie a OSN, včetně platných omezení vývozu vojenského materiálu do Ruska," uvedl Hauerland.
7. října zaslala CZG Patria.cz následující stanovisko: "CZG k tomu sděluje, že do Ruska ani Běloruska žádné své produkty, které podléhají mezinárodním sankcím, po dobu platnosti těchto sankcí nedodávala, žádného svého odběratele ani obchodního partnera k takovému prodeji neautorizovala ani k žádnému prodeji do uvedených teritorií nedala souhlas. Export České zbrojovky se striktně řídí příslušnými předpisy České republiky, Evropské unie a OSN, včetně všech platných omezení vývozu vojenského materiálu do určených teritorií, včetně Ruska či Běloruska. Stejné dodržování veškerých platných pravidel společnosti CZG důsledně vyžadují od všech svých obchodních partnerů i koncových odběratelů."
Zpět k tvrzením EUobserver. Moldavský styčný důstojník podle serveru v červenci sdílel informace v podobě dvanáctistránkové prezentace v PowerPointu, vytvořené moldavskými úřady, s diplomatem EU v Kišiněvu, aby na případ upozornil.
V údajném plánu, jak obejít unijní sankce, figuruje rovněž moldavská firma Cartus, ruská společnost Alliance a běloruská společnost Outdoor Team.
"Jaké jsou dokumenty vyžadované v unijních zemích k vývozu (vojenského zboží) do zemí, které nejsou členy EU? Je obcházení (unijního) embarga přes státy (jako je Moldavsko), které neratifikovaly embargo, trestným činem, anebo s sebou nese pouze peněžitou odpovědnost?" ptá se moldavský dokument.
Moldavské ministerstvo zahraničí potvrdilo EUobserveru jeden z uvedených případů, kdy moldavská vláda zmařila pokus vyvézt náboje do Běloruska. Střelivo zkonfiskovala a justiční orgány zahájily vyšetřování, které vedlo minulý týden k několika domovním prohlídkám. Náboje byly dovezeny z Maďarska, ale původně byly vyrobeny ve Finsku a Švýcarsku, což podle serveru rozšiřuje seznam možných viníků. Ministerstvo ujistilo, že Moldavsko je otevřené spolupráci s jakýmikoliv unijními institucemi či agenturami členských států při vyšetřování tohoto případu.
Slovensko podle serveru zaznamenalo podezřelé dění kolem XXeurope: "Můžeme potvrdit, že společnost XXeurope v dubnu 2020 požádala o vývozní licenci pro náboje s konečným uživatelem v Moldavsku. Po pečlivém posouzení žádosti se slovenské ministerstvo zahraničí rozhodlo exportní povolení neudělit," sdělilo ministerstvo a dodalo, že Slovensko striktně kontroluje vývoz zbraní.
Také české ministerstvo zahraničí sdělilo EUobserveru, že Česko plně uplatňuje zbrojní embarga EU či OSN. Obdobné bylo i vyjádření maďarské diplomacie.
Maďarská zbrojní firma De Fango uvedla, že nedodává zboží do Ruska a Běloruska a že všechny dodávky společnosti se uskutečňují se svolením kompetentních maďarských úřadů a při dodržování všech maďarských zákonů a unijních předpisů.
Moldavská firma Cartus na otázky serveru neodpověděla. Firma XXeurope, sídlící v Žilině, nemá uvedený kontaktní e-mail ani telefon. Běloruský Outdoor Team neodpověděl. "Nemáme žádný zájem hovořit o této problematice. Je tu příliš emocí, nepotřebujeme komunikovat," prohlásil muž, který zvedl telefon v petrohradské firmě Alliance a který se nepředstavil.
Zahraniční služba EU podle portálu nedávno požádala Bratislavu, Budapešť a Prahu, aby záležitost vysvětlily v Radě EU, kde se scházejí členské státy. Ale zdržela se odpovědi na otázku, zda záležitost vyšetřuje. Podle interních dokumentů, které server viděl, byla o informaci moldavských úřadů ohledně možných případů porušení zbrojního embarga vývozem munice a zbraní z Maďarska, Česka a Slovenska přes Moldavsko do Ruska a Běloruska informována také Evropská komise a policejní agentura Europol.
Odhalení moldavského schématu podle EUobserver nastolilo otázku, zda existuje větší černý trh s vývozem zbraní z EU do "zakázaných" států - a i podle unijní diplomacie ukázalo možnou mezeru v pravidlech pro vývoz zbraní přes třetí země. Nicméně podle českého ministerstva zahraničí dosavadní pravidla fungují dobře, žádná mezera v unijním embargu není a případný reexport ze třetích zemí by představoval jasné porušení unijních předpisů, poznamenal server.
Připomněl však, že i dříve se v Bělorusku objevily zbraně a výbava pro potlačování nepokojů z EU, jak svědčily zprávy německé televize ZDF o německých pistolích běloruských policistů či zábleskových granátech české výroby, o kterých informovalo americké středisko Atlantic Council.
Česká firma Zeveta loni popřela, že by při zásahu běloruské policie proti demonstrantům mohly být použity zásahové výbušky, které vyrábí.