Jádro ani zemní plyn byly v evropském obratu do zelena energetickými zdroji non grata. Teď ale Brusel chystá obrat. Podle uniklého dokumentu, na který se odvolává server EurActiv, koluje mezi unijními úředníky návrh, který může vrátit jádro i zemní plyn zpět do evropského rozřazení zdrojů podle kategorií.
Brusel připravuje pravidla, která mají nasměrovat soukromé investory do společností udržitelných k životnímu prostředí. Taxonomie má jasně určovat, kterou hospodářskou činnost je možné považovat za udržitelnou, a to podle jasně daného prahu emisí. Zveřejnění zaváděcích pravidel už Brusel ale minimálně jednou odložil. Státy jižního a východního bloku, včetně Česka, si totiž stěžovaly, že plynu nebyl v návrhu pravidel přiznán status přechodného paliva, i když při výrobě elektřiny nahrazuje uhlí. Právě „přechodovost“ je jednou z dalších kategorii v této klasifikaci.
Včlenění plynu a jádra do souboru unijních pravidel zeleného financování však nedávno předznamenala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
„Potřebujeme další obnovitelné zdroje. Jsou levnější, bezuhlíkové a nemusíme je dovážet,“ napsala po nedávném summitu, kde lídři členských států před dvěma týdny debatovali o odpovědi na rostoucí ceny energií. EU podle ní potřebuje jádro jako stabilní zdroj a plyn pro přechodové období.
Nový uniklý dokument, na který se odvolává EurActiv, tak vymezuje podrobná kritéria pro to, aby se plynové elektrárny nebo kogenerační jednotky dostaly do skupiny „udržitelných“ investic.
Podmínkou je, aby nevypouštěly více než 100 gramů ekvivalentu CO2 na jednu kWh. Stejný emisní požadavek se ale objevil i v návrzích, které v kuloárech kolovaly už loni. Toto kritérium tehdy desítka unijních zemí stranících plynu shledala moc přísným.
Nový dokument se kritiku snaží rozptýlit a stanovuje dodatečná kritéria pro plynové elektrárny, které by se při jejich splnění zařadily mezi takzvané „přechodové aktivity“.
Aby se tak stalo, musejí být přímé emise těchto plynových elektráren nižší než 340 CO2 kilogramů na kWh a roční emise nižší než 700 kg CO2 na kWh. U kogeneračních jednotek navrhuje dokument, aby emise v životním cyklu byly nižší než 250 až 270 gramů oxidu uhličitého na kWh a primární úspora energií dosahovala 10 % v porovnání s oddělenou výrobou tepla a elektřiny.
Podle některých kritiků jsou tato kritéria podstatně slabší. "Původním cílem návrhu je definovat, které ekonomické činnosti jsou zelené, a nikoli to, jakých hospodářských odvětví je třeba k přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050," tvrdí na příklad jedna z prominentních kritiček, šéfka unijní politiky Elise Attal v organizaci Principy zodpovědného investování, kterou podporuje OSN.
Jasné podle kritiků není ani to, odkud neoficiální dokument pochází. Diplomatické zdroje webu EurActiv ale na unijním summitu před dvěma týdny uvedly, že zákulisní jednání vede Francie, která se snaží dojednat kompromis a nabídnout řešení podporovatelům plynu i jaderné energie. Z iniciativy Paříže už prý také o věci 18. října jednala desítka členských zemí, včetně Česka. Jedním z témat byly podle zdrojů i kompromisní návrhy pro technická kritéria, která by dostala plynové a jaderné elektráryn mezi udržitelné zdroje.
Na straně jádra staví dokument na doporučeních evropského střediska pro vědecký výzkum (JRC). Podle jeho červencového konstatování je jaderná energie bezpečná, a proto by v evropské klasifikaci mohla dostat zelenou nálepku.
Jasnému vymezení se nově uniklý neoficiální dokument ale vyhýbá. Činnosti spojné s výrobou elektrické energie z jádra ale rozděluje do čtyř oblastí. Je to jednak provozování jaderné elektrárny, včetně výroby elektřiny či výstavby a provozování jaderných elektráren, dále uchování radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva, dále těžba a zpracování uranu a nakonec opětovné použití vyhořelého jaderného paliva.
Zdroje: EurActiv, Twitter