Vysoká inflace trápí nejenom ČR, ale i další středoevropské země jako Maďarsko a Polsko. Listopadová inflace v obou zemích překonala 7 % a tak není divu, že maďarská a polská centrální musely znovu utáhnout měnovou politiku. V případě MNB i NBP tak došlo ke zvýšení oficiálních úrokových sazeb včera, respektive předevčírem. Tuzemská data dnes v 9:00 ukázala, že růst spotřebitelské inflace v listopadu dosáhl 0,2 % meziměsíčně a 6,0 % meziročně při očekávání 0,3 % a 6,0 % dle konsensu analytiků pro Bloomberg.
Začněme s MNB, která zvedla svoji jednotýdenní depozitní o dalších 20 bazických bodů na 3,30 %. Včerejší akce byla již třetím restriktivním zásahem v řadě, který proběhl ve čtvrtek - tj. mimo řádné zasedání bankovní rady, které se koná vždy jen jednou za měsíc a to zpravidla v úterý. Na regulérním zasedání MNB zpravidla mění hlavní úrokovou sazbu (tříměsíční) a nastavuje pravidla pro operace s forintovou likviditou (prostřednictvím nákupů dluhopisů a ovlivňováním trhu s FX swapy). Nicméně přechod na týdenní rytmus změn nastavením jednotýdenní depo sazby poskytl MNB dodatečný prostor pro dolaďování měnových podmínek, tak aby zůstaly dostatečně utažené a nedocházelo k jejich uvolnění ať již skrze překvapivě vysoká inflační čísla (a tudíž implicitně pokles reálné úrokové sazby), anebo prostřednictvím oslabení forintu.
Co se týká polské NBP, tak zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu ve středu večer, což bylo zřejmě nejnižší možné zvýšení úroků, které si lze představit. Přičemž z komentáře Výboru pro měnovou politiku, který byl vcelku umírněný, nijak nevyplývalo, že by se NBP nějak připravovala agresivněji bojovat s inflací. Tento dojem částečně napravil na své tiskové konferenci prezident NBP Glapinski, který včera nepřímo indikoval, že současné tempo zvyšování úrokových sazeb (co zasedání to zvýšení o 50 bazických bodů) bude pokračovat dokud se (makroekonomické) podmínky nezmění.
Stejně jako v českém případě bude zajímavé sledovat, kde se oficiální úrokové sazby v tomto cyklu v Maďarsku a Polsku zastaví. Jedno je jisté - cyklus zvyšování bude v obou středoevropských zemích pokračovat i během prvního čtvrtletí 2022. Zároveň lze také pochybovat o tom, že dosud vytvořený úrokový diferenciál vůči eurovým úrokovým sazbám uchrání forint a zlotý před další možnou depreciací. Jednak je třeba počítat, že například v Polsku inflace ještě není na vrcholu a tudíž není garantován další růst reálných úrokových sazeb a jednak náhlý nárůst averze k riziku může způsobit krátkodobý odliv spekulativního kapitálu z celého regionu.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna a český peněžní trh bude dnes s napětím sledovat výsledek listopadové inflace. Ta by měla v meziročním vyjádření dočasně poklesnout z důvod úprav DPH u energií. Česká inflace však v příštím roce opět zrychlí a půjde k 7 %.
Zahraniční forex
Globální trhy včetně toho eurodolarového čeká dnes odpoledne hlavní číslo týdne, které může zároveň velmi ovlivnit výstupy ze zasedání Fedu příští středu. Jedná se o americkou listopadovou inflaci, která poskočí na nová maxima. Celková inflace by v listopadu mohla být v meziročním srovnání v intervalu 6,5-7,0 %, přičemž jádrová složka se může pohybovat na úrovni 4,8 %. Čím blíže bude celková inflace 7 %, resp. jádro 5 %, tím lépe pro dolar.
Akcie
Americké trhy po sérii růstů odevzdaly včera část zisků. Index S&P 500 ztratil 0,7 %, Nasdaq poklesl dokonce o 1,7 %, zatímco DJIA stagnoval na nule. Pozornost investorů přitahovalo IPO brazilské banky Nubank. ADR této banky byly při IPO oceněné na 9 USD a hned v úvodu rostly až o 35 %, aby nakonec při svém debutu zavřely s 15% ziskem. Mezi nejslabšími tituly v rámci indexu S&P 500 včera byly akcie Tesla, Devon Energy nebo také Etsy. Společnosti Hovnanian Enterprises poskočil čistý zisk na akcii meziročně o 34 % na 7,41 USD, a tak její akcie posílily o více než 10 %. Pozitivní překvapení přinesly i výsledky společnosti CVS Health, která zvýšila dividendu o 10 % na 2,2 USD a zároveň spouští program na odkup vlastních akcií v objemu 10 mld. USD. Akcie CVS přidaly přes 4 %.