Ekonom Tim Taylor pracuje jako editor pro Journal of Economic Perspectives a přidanou hodnotu tu podle svých slov vidí zejména ve zkracování článků, které sem přichází na publikaci. Obvykle je zkrátí tak o 20 % a vzpomíná, že když byly studie a analýzy psány na psacím stroji, existovala přirozená motivace k tomu, aby se zbytečně nenafukovaly. Protože jejich kopie musely být také psány stejným způsobem. To se ale změnilo a ekonom v této souvislosti poukazuje na studii, podle které mají lidé obecně sklony k věcem spíše přidávat, než ubírat.
Studie se jmenuje „People systematically overlook subtractive changes“ a jejími autory jsou Gabrielle S. Adams, Benjamin A. Converse, Andrew H. Hales a Leidy E. Klotz. Ti provedli sérii experimentů, které dokazovaly, že lidé mají skutečně tendenci spíše přidávat než ubírat. V jednom z pokusů byla skupina lidí požádána, aby následující obrázky upravili tak, aby byly ze všech pohledů symetrické:
Skupině bylo sděleno, že může měnit bílá políčka na zelená, a naopak. A cílem je nejen vytvořit plně symetrické obrazce, ale také toho dosáhnout s nejmenším počtem operací. Takže například u posledního obrazce je možno v pravém horním, levém spodním a pravém spodním rohu dodělat čtyři zelené čtverce. Nebo jednoduše smazat zelený čtverec z levého horního rohu.
Experiment ukázal, že lidé mají tendenci řešit popsanou úlohu tím, že dokreslí tři čtverce namísto toho, aby smazali ten v levém horním rohu. K tomu se uchylují pouze, pokud jim je připomenuto, že mohou i mazat. A použití tohoto řešení podle vědců stoupá na četnosti i v případě, že podobná úloha je řešena opakovaně. Což je vysvětlováno tak, že lidé se postupně učí používat namísto přidávání obrazců jejich ubírání.
Autoři studie uvádějí, že tendence k přidávání s tím, že přehlížíme ubírání, se může projevovat v řadě trendů pozorovaných v moderní společnosti. Včetně neustálého nedostatku času či hromadění různých pravidel, zásad nebo zákonů. Přitom pokud budeme neustále přidávat bez ubírání (které může být někdy mnohem hodnotnější), můžeme podle vědců promarnit řadu příležitostí, jak zlepšit svůj život a také stav celé planety.
Tim Taylor k tomu dodává, že by se to mohlo projevit i na novoročních předsevzetích. Namísto toho, co bychom ještě mohli udělat a přidat ke svému životu, by se to totiž mohlo týkat věcí, které bychom mohli postrádat. V souvislosti s ubíráním pak ekonom ukazuje i následující „článek“ v časopisu Journal of Applied Behaviour Analysis. Jeho volně přeložený titul zní: „Neúspěšná sebeléčba zablokovaného spisovatele.“ Článek byl shledán jako způsobilý k otištění s tím, že na rozdíl od jiných přehnaně komplikovaných a detailních byl tento přehledný a dostatečně vystihuje neúspěch pana Uppera při pokusu o svou samoléčbu.
Zdroj: The Conversable Economist