Evropská centrální banka (ECB) dnes zvýšila všechny tři své základní úrokové sazby o 50 bazických bodů, tedy více, než banka doposud signalizovala a než předpokládali analytici v průzkumech Reuters a Bloombergu. Centrální banka eurozóny tím přikročila k prvnímu zvýšení svých základních úrokových sazeb od roku 2011. Ke zpřísňování měnové politiky banku tlačí zejména rostoucí inflace v eurozóně. ECB dosud naznačovala, že úroky zvýší o čtvrt procentního bodu. Tento týden se ale objevily spekulace, že představitelé centrální banky zvažují i zvýšení o půl procentního bodu, protože vyhlídky inflace se rapidně zhoršují. Také většina analytiků oslovených Reuters se domnívala, že banka by měla zvýšit svoji základní sazbu o půl procentního bodu.
"Rada guvernérů usoudila, že na cestě návratu úrokových sazeb k normálu je vhodný větší první krok, než byl signalizován na jejím předchozím zasedání. Toto rozhodnutí vychází z aktualizovaného hodnocení inflačních rizik," uvedla ECB v doprovodném prohlášení.
"V červnu jsme se rozhodli pro zvýšení sazby o 50 bazických bodů, a proto již nelze použít kombinované budoucí výhledy na září. Od nynějška budeme přijímat rozhodnutí o měnové politice na základě údajů - bude fungovat měsíc po měsíci a krok za krokem," řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Lagarde. „Co se stane v září, bude záviset na tom, jaká data budeme mít za září, ale rozhodně jsme na cestě k normalizaci, abychom dosáhli našeho střednědobého cíle 2 %."
Banka dnes také schválila nástroj na ochranu transmise (Transmission Protection Instrument – TPI). TPI umožní nakupovat dluhopisy v případě nadměrných rozdílů v nákladech na půjčky mezi členskými státy eurozóny. To by mělo chránit státy na periferii eurozóny před vyššími výpůjčními náklady. Když se úrokové sazby zvyšují, náklady zadluženějších států jako Itálie nebo Španělsko narůstají disproporčně a ECB slibovala, že bude s tímto typem fragmentace na trhu bojovat prostřednictvím nového nástroje.
"TPI je program, který je navržen tak, aby řešil konkrétní riziko, kterému mohou čelit všechny země eurozóny," vysvětlila Lagarde. "Takže všechny země eurozóny jsou v zásadě způsobilé pro TPI. Na základě čeho? Na základě toho, že rada guvernérů bude považovat rozhodnutí za vhodné. Rozhodnutí bude záviset na uvážení rady guvernérů zejména na základě kritérií, která jsou velmi konkrétně formulována.“
"Ekonomická aktivita se zpomaluje. Neodůvodněná agrese Ruska vůči Ukrajině je pokračující brzdou růstu. Dopad vysoké inflace na kupní sílu, neustálé omezení nabídky a vyšší nejistota působí na ekonomiku tlumivě," vyjádřila se Lagarde. "Cenové tlaky se šíří do čím dál více odvětví, částečně kvůli nepřímému dopadu vysokých nákladů na energii v celé ekonomice. Očekáváme, že inflace zůstane nějakou dobu vysoká kvůli pokračujícímu tlaku na ceny energií a potravin a tlakům v cenovém řetězci. Vyšší inflační tlaky pramení také z oslabení směnného kurzu eura."
"Rizika inflace zůstávají proinflační a zesílila zejména v krátkodobém horizontu. Pokud se ale podíváme dále dopředu, náklady na energii by se s absencí nových narušení měly stabilizovat a problémy s dodávkami by se měly zmírnit, což by spolu s probíhající normalizací politiky mělo podpořit návrat inflace k našemu cíli," doplnila Lagarde.
Základní úroková sazba se v eurozóně naposledy zvýšila v roce 2011.
Euro k dolaru přidávalo po větším než očekávaném kroku zhruba 0,7 % na 1,025 EURUSD. Společná evropská měna oslabila tento měsíc na paritu k dolaru
Vývoj kurzu eura k dolaru online:
Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility budou zvýšeny na 0,50 %, 0,75 % a 0,00 %, a to s účinností od 27. července 2022. "Na nadcházejících zasedáních Rady guvernérů bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu. Dnešní výraznější krok, pokud jde o odklon od záporných úrokových sazeb, také Radě guvernérů umožňuje přechod k přístupu, kdy jsou rozhodnutí o úrokových sazbách prováděna na jednotlivých zasedáních," uvedla ECB.
Tradeři podle Bloombergu mezitím začali sázet na to, že v září ECB zvedne sazby o 60 bps.
Pokud jde o nový program TPI, ECB k němu zatím jen telegraficky uvedla, že rozsah nákupů v rámci tohoto programu závisí na tom, jak "vážná jsou rizika, kterým transmise měnové politiky čelí". "Nákupy nejsou předem nijak omezené," sdělila také centrální banka zemí eura.
Americká centrální banka (Fed) zahájila zvyšování úrokových sazeb už v březnu. Česká národní banka přikročila ke zvyšování úrokových sazeb již loni v červnu. Minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Tak vysoko byla její základní sazba naposledy v roce 1999.
ECB dnes uvedla, že budoucí trajektorie úrokových sazeb měnové politiky bude nadále záviset na údajích a pomůže jí dosáhnout jejího dvouprocentního střednědobého inflačního cíle. V souvislosti s návratem své měnové politiky k normálu přitom posoudí možnosti úročení držby přebytečné likvidity.
Zdroje: ECB, Bloomberg, Reuters, ČTK