Rozbřesk: 2023 rokem ústupu inflace, ale i recese a nejistot. Cena plynu kolabuje, do Chorvatska s eurem

Právě skončený rok 2022 byl v mnoha ohledech přelomový. Do Evropy se vinou ruské agrese znovu vrátila válka a drahé energie společně s vysokou inflací se staly makro problémem číslo jedna. Centrální banky musely opustit mantru extrémně nízkých úrokových sazeb a prudce otočit kormidlo měnové politiky. Z pohledů investorů pak byl minulý rok vyloženě tristní – ještě nikdy v historii nedošlo k tak prudkému synchronnímu propadu amerických akcií i dluhopisů. Co čekat na makro frontě od roku 2023?

V prvé řadě by mělo jít o rok, kdy uvidíme znatelnější odeznívání silných cenových tlaků napříč hlavními ekonomika. Ke dvouprocentnímu cíli však povede dlouhá cesta a je třeba počítat s inflační setrvačností jak v USA, tak eurozóně. S vysokou mírou perzistence musíme počítat také v Česku, kde minimálně v první polovině roku zůstane inflace dvouciferná a k 2% cíli se realisticky přiblížíme až v roce 2024. V úhrnu za celý rok 2023 se bude tuzemská inflace pohybovat stále okolo 10 % (!).

Základní úrokové sazby by se měly zkraje roku ještě zvýšit v USA (5,25 %) i v eurozóně (3,5 %). Důležitější než terminální úroveň sazeb však bude otázka, jak dlouho sazby setrvají na takto vysokých úrovních. Zatímco Fed tvrdí, že ke zkrocení inflace bude potřeba držet sazby delší dobu na vyšších úrovních, finanční trhy nadále počítají s jejich prvním poklesem již v tomto roce. V případě ČNB pak dává holubičí většina v bankovní radě jasně najevo, že si další zpřísnění měnové politiky nepřeje. Na stole však v tento moment není ani jejich pokles. K tomu by – za předpokladu příznivého inflačního vývoje – mohlo dojít na konci tohoto roku.

Centrálním bankám bude hrát v boji s inflací do karet ekonomické ochlazení. Předpovídat načasování a hloubku recese je vždy ošemetné, v našem základním scénáři nicméně počítáme s mělkou recesí v USA v první polovině 2023 a mírnou zimní recesí v eurozóně. Česká ekonomika se dle našeho názoru již v mělké recesi nachází a měla by v ní setrvat až do prvního čtvrtletí 2023.

Pravdou zůstává, že nejistot a rizik spojených s našimi výhledy je opět celá řada. Mezi nejvýznamnější rizika patří i nadále válka na Ukrajině, energetická krize nebo vývoj post-lockdownové situace v Číně. Velmi dobrou zprávou však je, že nový rok startujeme s rekordně vysokými teplotami, díky kterým skokově zlevnil plyn až pod 80 EUR/MWh. Snad bude podobně pozitivních překvapení v roce 2023 co nejvíce!


*** TRHY ***

Koruna
Česká měna zakončila minulý rok s tříprocentním ziskem oproti euru a pod hranicí 24,20 EUR/CZK. Koruna se tak vůči evropské měně obchoduje poblíž nejsilnější úrovně od roku 2011. Hlavním faktorem zpevňující koruny byl ve druhé polovině minulého roku intervenční režim ČNB. Ten je z pohledu finančních trhů natolik kredibilní, že v posledních měsících roku 2022 již ČNB de facto nemusela na devizovém trhu intervenovat. Ve prospěch koruny hrál v závěru roku také pozitivní posun v globálním sentimentu, resp. mírný pokles rizikové averze.
Do nového roku vstupuje koruna nadále pod ochranou rukou ČNB, na čemž se v nejbližší době dle našeho názoru nic nezmění. Tento fakt by měl výrazně limitovat depreciační tlaky na koruně, které by z fundamentálního pohledu byly opodstatněné vzhledem k existenci dvojího deficitu a vidinou dále se zužujícího pozitivního úrokového diferenciálu mezi Českem a eurozónou.

Eurodolar
Eurodolar začíná rok 2023 v blízkosti hranice 1,07, přičemž měnový pár bude na jeho začátku sledovat především inflační výsledek eurozóny za prosinec. Ten přitom může být - pokud se zaměříme na celkovou inflaci - relativně příznivý. Výrazně nižší ceny benzínu mohou srazit inflaci níže, než se čeká - tak jako to předvedla data ve Španělsku (kde celková inflace spadla na 5,6 %, byť ta jádrová naopak zrychlila).
Za zmínku stojí fakt, že s novým rokem má eurozóna nového člena, kterým se stalo Chorvatsko. Kurz měny byl již dříve stanovený na 7,5345 kuny za euro.

Akcie
Americké akciové trhy uzavřely loňský slabý rok dalším poklesem. Páteční nevýrazný pokles u indexu S&P 500 již nedokázal nic změnit na tom, že za celý rok odepsal bezmála 20 %, což je třetí největší propad od roku 1975. Ze tří hlavních indexů na Wall Street na tom byl nejhůře Nasdaq 100, který v loňském roce propadl dokonce o 33 %, a tak zaznamenal nejhorší roční propad od roku 2008, kdy ztratil 42 %. Ani u tohoto indexu to není nic běžného, když se jednalo teprve o třetí roční propad za posledních 20 let.