Bývaly doby, kdy výhledy byly relativně jednoduchou záležitostí. Nejspolehlivějším přístupem bylo předpokládat, že nadcházející rok dopadne podobně jako ten předchozí. Tomuto jednoduchému pravidlu vděčilo za svou zářnou pověst mnoho korporátních šéfů a správců peněz. Ty doby jsou už ale pryč. V posledních třech letech otřásla světem řada nečekaných událostí, a tak manažeři, politici a finančníci úzkostlivě zkoumají horizont ve snaze přijít na to, co přijde dál.
Na začátku roku 2020 mnozí světoví lídři označili za nejnaléhavější výzvu planety změnu klimatu a přechod od fosilních paliv k obnovitelné energii. A během několika týdnů čelili smrtící pandemii. Před dvanácti měsíci se debata přesunula k tomu, jak rychle se svět zotaví z Covidu-19, načež ruský prezident Vladimir Putin napadl Ukrajinu, čímž narušil geopolitické vztahy a globální trhy s energií a potravinami.
Každý, kdo se snaží přemýšlet o tom, co přinese rok 2023, je konfrontován ohromujícím množstvím možností. To je důvod, proč mnoho generálních ředitelů a investorů upustilo od prognóz a raději si připravilo řadu scénářů. Některé z nich jsou specifické: Co se stane, když čínský prezident Si Ťin-pching nařídí invazi na Tchaj-wan? Co když Putin vypustí taktické jaderné zbraně na Ukrajině? Co když kybernetický útok ochromí kritickou infrastrukturu? Cílem však není trefit se do přesné předpovědi, ale nabídnout způsob, jak přemýšlet o některých rozhodnutích, která se mohou v příštích dvanácti měsících objevit.
První výzvou je zúžit okruh témat. Geopolitické otázky přinášejí velké množství scénářů, včetně dopadů napětí mezi Spojenými státy a Čínou, a to nejen na dodavatelské řetězce s iPhony a polovodiči, ale také na suroviny, například ty, ze kterých se vyrábějí baterie pro elektromobily. Zesilující velmocenské soupeření ale může přinést i nové vítěze, jako je vietnamský vyzyvatel Tesly Vinfast.
Velkou neznámou ve financích je, na koho dalšího dopadne globální vlna růstu úrokových sazeb. Dražší peníze již zastavily jednání o fúzích a akvizicích, poškodily valuace akciových trhů a tvrdě osekaly kryptoměny. I když se centrální banky v roce 2023 odkloní od agresivního zvyšování sazeb, celá odvětví a třídy aktiv se budou potýkat s finančními podmínkami, které nezažily alespoň 15 let. Mezitím Bank of Japan zřejmě přehodnotí svou ultra uvolněnou měnovou politiku, zatímco západní centrální banky v tichosti posunou své inflační cíle.
Další rozumnou sázkou je, že se planeta bude i nadále oteplovat, což způsobí extrémní události, jako jsou záplavy, které loni zpustošily Pákistán. Když invaze na Ukrajinu nafoukla ceny fosilních paliv, podnítila tím západní země k urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie, což vede k přeskupování starých energetických aliancí. Je možné, že se Spojené arabské emiráty, které v listopadu 2023 pořádají klimatickou konferenci COP28, distancují od ropného kartelu OPEC.
Fúze zůstanou letos utlumené v důsledku nižších cen akcií a dražšího financování. Přesto by bankéři měli najít pár tučných obchodů. Velké farmaceutické společnosti by mohly zacílit svou finanční palebnou sílu na levnější cíle. Zverimexy by mohly přilákat spotřebitelské giganty. A velké společnosti jako Meta Platforms Marka Zuckerberga by se mohly rozpadnout.
Identifikace možných scénářů je však jen začátek. Těžší je naplánovat, co dělat, pokud se uskuteční, a zjistit, na jaké extrémní dopady se připravit. Všechna tato rozhodnutí zahrnují jak skutečné náklady, tak i náklady obětované příležitosti odložených investic nebo opožděných inovací. Tak komplikovaný a nepředvídatelný je svět, který nyní obýváme. Jediným místem, kde začít, je přemýšlet o tom, co přijde dál.
Zdroj: Reuters