Tento týden ČNB pravděpodobně oslaví návrat inflace do jednociferných vod - předpokládáme, že červnový index spotřebitelských cen se meziměsíčně změnil jen lehce a meziroční dynamika inflace proto zvolní těsně pod 10 procent. Na měnové politice v nejbližších měsících by to však nic zásadního změnit nemělo.
Jednak proto, že oproti poslední prognóze zůstane inflace zhruba půl procentního bodu níže - tedy podobně jako v předešlém měsíci. Vedle toho bude pro centrální banku důležité, že červnové zvolnění inflace bude do značné míry dílem odeznívání vysokých cen energií. V podhoubí se však dál udržují relativně vysoká inflační očekávání ukazující na riziko perzistentnějších cenových tlaků v nadcházejících letech. Nejde tolik o rok 2024, kdy se dočasně může inflace vrátit k 2% hodnotám právě díky energetické a potravinové dezinflaci. Jde spíš o rok 2025 a 2026 a o to, zda inflace v těchto letech bude v rozmezí 2-3 procent nebo se spíše bude vracet do blízkosti 5 %.
Hlavním zdrojem obav centrální banky je stále trh práce, na kterém zatím došlo jen k minimálnímu ochlazení a mzdová dynamika tak v nejbližších kvartálech zůstane vysoká - poslední čísla z průmyslu ukázala, že v květnu dynamika mezd zrychlila z jednociferných hodnot nad 11 %. Je pravda, že reálná mzda stále meziročně klesá, odeznívající energetická inflace však pravděpodobně v druhé polovině roku přispěje k obnovení lehkého růstu reálné mzdy. A pokud tak tempo růstu nominálních mezd (i zisků) v české ekonomice v nadcházejících kvartálech výrazněji nezvolní, bude návrat k inflačnímu cíli v roce 2024 z principu dočasný. S vysokou pravděpodobností by se pak v ekonomice udržela relativně rychlá inflace služeb. Jsou to právě služby, které jsou méně otevřené mezinárodnímu konkurenčnímu tlaku a jejich nabídka je častokrát v krátkém období méně elastická.
Česká národní banka sice v obnovené sestavě odmítla v uplynulých kvartálech dál zvyšovat úrokové sazby. I tak však zůstává na poměry střední Evropy relativně konzervativní a podle posledních výroků centrální bankéři berou rizika spojená se setrvačnou inflací služeb vážně. I proto předpokládáme, že k prvnímu lehkému poklesu sazeb dojde nejdříve ke konci tohoto roku.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se v pátečním obchodování dál držela pod tlakem nad 23,90 EUR/CZK a to nehledě na slabší payrolls, které vedly ke ztrátám amerického dolaru a lehkému zmírnění averze k riziku na globálních trzích. Dnešní maloobchodní tržby za květen by koruně mohly lehce pomoci, ale klíčový v tomto týdnu bude až výsledek červnové inflace (viz úvodník).
Eurodolar
Eurodolar se na konci minulého týdne přiblížil až k úrovni 1,10 EUR/CZK. Vystřízlivění z jestřábího reportu ADP přinesl páteční výsledek payrolls, které nakonec v červnu zaostaly za očekáváním (+209 tis. nových pracovních míst vs. konsensus +306 tis.). Na druhou stranu, např. míra nezaměstnanosti klesla o 0,1 pb. na 3,6 % a svižný zůstává i mzdový vývoj (+4,4 % meziročně). Z pohledu červencového zasedání Fedu však páteční číslo nic dramatického nemění a zvýšení sazeb o 25 bps je nadále velmi pravděpodobné.
V tomto týdnu eurodolar sleduje především americká data a komentáře centrální bankéřů před startem mediální karanténou. Hlavním číslem bude středeční výsledek inflace za červen – očekávání jsou nastavena na prudký pokles celkové inflace ze 4,0 % na 3,1 %, zatímco jádrová inflace by měla zvolnit k 5 %. Šance, že by toto číslo přesvědčilo Fed prodloužit svou pauzu je dle nás malá. Samotný pokles inflace relativně blízko inflačnímu cíli však mohou trhy začít opatrně interpretovat jako inflační vítězství, což by mohlo zvolnit tlak na vyšší sazby a dolaru dále sebrat vítr z plachet.