Turecko opět zvýšilo úroky, základní sazba stoupla na 17,5 procenta

Turecká centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 2,5 procentního bodu na 17,5 procenta. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky, kterým se snaží zajistit pokles inflace. Dnešní zvýšení úroků však bylo podle serveru CNBC méně výrazné, než očekávali analytici.

"Centrální banka tak trochu překvapila trhy, ty totiž očekávaly růst sazeb možná až na 20 procent," sdělil ČTK analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading. Minulý měsíc banka základní úrok zvýšila o 6,5 procentního bodu na 15 procent. Naznačila tím posun k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci. Kvůli tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana banka úroky dříve snižovala.

Lajsek nynější postup centrální banky označil za otočku o 180 stupňů od "erdoganomiky". Obrat v přístupu k měnové politice nastal poté, co Erdogan jmenoval do čela banky a ministerstva financí dva mezinárodně uznávané odborníky.

Podle analytika XTB Tomáše Cverny musela centrální banka zvýšením sazeb zareagovat na volný pád turecké liry, který se zrychlil po znovuzvolení Erdogana prezidentem. Cverna nicméně upozornil, že zvýšení úrokových sazeb žádný výrazný pohyb směnných kurzů nepřineslo. "Češi tak mohou kupovat stále poměrně levné liry. Turecko je i navzdory vysoké inflaci zajímavou destinací pro letní dovolené Čechů," uvedl. " Díky slabší liře a obecně nižší cenové hladině by mohlo být Turecko zajímavější destinací v porovnání například s Chorvatskem, kde jsou ceny relativně vysoké," dodal.

Spotřebitelské ceny v Turecku se v červnu meziměsíčně zvýšily o 3,9 procenta, tedy nejvýrazněji od ledna. Meziroční růst cen nicméně zpomalil na 38,2 procenta z květnových 39,6 procenta. Centrální banka v dnešní zprávě uvedla, že hodlá zajistit měnové a finanční podmínky potřebné ke snížení inflace na cílových pět procent ve středně dlouhém období. Dodala, že bude měnovou politiku dál zpřísňovat, dokud nedosáhne "výrazného zlepšení výhledu inflace".

Lajsek upozornil, že v příštích měsících by meziroční míra inflace v Turecku mohla znovu začít růst, a to zejména v důsledku zvyšování daní. Nevyloučil, že inflace se vrátí nad 50 procent. "Je tak vysoce pravděpodobné, že úrokové sazby porostou v Turecku i nadále. Do konce roku se mohou vyšplhat i na 25 procent," dodal.

Tureckou centrální banku vede poprvé žena, Hafize Gaye Erkanová, která má zkušenosti z finančního sektoru ve Spojených státech, ale nikoliv z centrálního bankovnictví. Předchozí šéf centrální banky Şahap Kavcioglu stál v čele Erdoganova úsilí o snížení úrokových sazeb, což v roce 2021 odstartovalo historický pád měny. Inflace tak loni dosáhla více než 85 procent a byla nejvyšší za 24 let.

Ministrem financí Erdogan jmenoval Mehmeta Şimşeka. Ten byl dříve i místopředsedou vlády a podle tiskových agentur požívá respektu v zahraničí i mezi investory. Şimşek už avizoval, že hospodářská politika se musí vrátit do racionálních mezí.

Centrální banka pod Erdoganovým tlakem snížila svou základní úrokovou sazbu z přibližně 19 procent v roce 2021 na 8,5 procenta na začátku letošního roku, a to navzdory prudce rostoucí inflaci.