Dnes je tomu přesně rok, co Evropská centrální banka odstartovala cyklus zpřísňování své měnové politiky. Opuštění záporných úrokových sazeb, které ECB držela dlouhých osm let, bylo od té chvíle následováno nad očekávání razantním cyklem zvyšování sazeb, a to o celých 400 bazických bodů. Centrální banka navíc sama signalizuje, že ještě nemá – vzhledem k neuspokojivému inflačnímu vývoji – hotovo a hodlá jít s úrokovými sazbami směrem vzhůru.
Připomeňme, že ECB začala v polovině minulého roku zvedat sazby jako jedna z posledních centrálních bank, když zatvrzele opakovala mantru, že inflační šok je pouze dočasného (nabídkového) charakteru, který může bez větších problémů tzv. výjimkovat. Tento chybný úsudek však dostal ECB výrazně za křivku, a proto byla nakonec donucena začít prudce zvedat úrokové sazby. V tomto roce ECB míru měnové restrikce dále prohloubila spuštěním programu kvantitativního utahování (QT), byť jak jsme již psali dříve, v případě zemí jako Itálie ECB dluhopisy stále ještě nakupuje (QE).V tento moment platí, že ECB zůstává jednou z nejvíce jestřábích centrálních bank. Celková inflace v eurozóně sice viditelně klesá, centrální banku však znervózňuje především setrvačnost její jádrové složky. Z chování ECB je zjevné, že si již nemůže dovolit udělat chybu – jednoduše proto, že se v minulých letech ohledně inflace mýlila až příliš často. Právě z tohoto důvodu klade ECB větší důraz na realizovanou (jádrovou) inflaci jako vodítko pro nastavení měnové politiky než na vlastní inflační výhled.
Tento vzad-hledící přístup by měl ECB pomoci s její kredibilitou. Jde však zároveň o riskantní přístup, která zvyšuje pravděpodobnost policy chyby, kdy se může centrální banka opětovně dostat – díky setrvačnosti s jakou funguje měnová politika – za křivku. Tohoto rizika si je ECB zřejmě vědoma, ale nezabrání jí, aby v příštím týdnu znovu zvýšila svou depozitní sazbu o 25 bazických bodů a na zářijovém zasedání pak zakončila tento cyklus utahování měnové politiky na 4,0 %.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna mírně ztrácela i během včerejší obchodní seance a přiblížila se k hranici 24,00 EUR/CZK, nad kterou se naposledy krátce ohřála v březnu letošního roku. Domácí makro kalendář je dnes prázdný a tak bude českou měnu zajímat především vývoj na hlavních trzích, které již vyhlížejí zasedání Fedu a ECB v příštím týdnu (viz úvodník).
Eurodolar
Eurodolar včera vitelně propadl pod 1,12, což má za následek růst dolarových úrokových sazeb. Ty pozitivně reagovaly na překvapivý pokles nových žádostí o podporu (v nezaměstnanosti) v USA. Zde třeba dodat, že ke globálnímu růstu výnosů dluhopisů rovněž přispěly i zprávy z Japonska, kde vláda publikovala novou makro-prognózu, která ukázal na to, že inflace bude nad cílem i ve střednědobém horizontu. To může být důležitá informace před zasedáním Bank of Japan příští týden. Dodejme, že Bank of Japan je poslední mezi centrálními bankami, která se snaží expandovat svoji bilanci.