V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.
"Podařilo se nám přísnou měnovou politikou srazit inflaci na 8,5 procenta. Nyní se bude do konce roku pohybovat mezi sedmi a devíti procenty. Myslím, že přísná měnová politika, ze které nepolevíme, přinese výsledky a inflace bude v první polovině příštího roku kolem dvou procent," uvedl. Inflace je ale podle něj stále extrémně vysoká. "Zapomeňme na brzké snižování sazeb, nečekejme, že snížíme sazby v září, říjnu a podobně," dodal.
Připomněl, že v minulých letech byly sazby velmi nízké, byly i nulové. V roce 2016 a 2017 bylo vytisknuto velké množství peněz, což byla podle něj jedna z největších národohospodářských chyb centrální banky v historii.
Michl míní, že současná situace je daň za tyto kroky, což sebou nese i drahé hypotéky a úvěry, zamrznutí úvěrového trhu. Nepředpokládá, že peníze ještě budou někdy tak levné jako tehdy. "Naopak politika naší centrální banky je, že v příštích pěti letech očekávejte spíše vyšší úrokové sazby, než jsme byli zvyklí v posledních deseti letech. Chceme být banda jestřábů, chceme dohlídnout na to, aby už se nikdy nestalo to, že jádrová inflace je nejvyšší v celé EU," řekl.
Takzvaná jádrová inflace, kterou ovlivňují ceny potravin či energií, je ve výhledu stále nad třemi procenty, což podle něj neumožňuje nyní snížit sazby. Jádrová inflace je očištěná o sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen, vliv daňových úprav a jiná administrativní opatření.
Meziroční inflace v srpnu zpomalila na 8,5 procenta z červencových 8,8 procenta. Aktuální údaje budou podle analytiků argumentem pro ČNB, aby na zářijovém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Meziroční inflace zpomaluje vlivem loňské vysoké srovnávací základny, tento efekt se ale už vyčerpává, míní analytici.