Tržby v maloobchodu za srpen zaostaly za naším očekáváním a poklesly meziměsíčně o 0,8 %, což lehce prohloubilo meziroční pokles na - 2,8 % (z -2,1 % v červenci). Dobrou zprávou je, že po sezónním očištění začíná postupně narůstat reálná spotřeba (zlevňujících) potravin. Na druhé straně spotřebitelé zůstávají opatrní při nákupech dražšího zboží a služeb. Na to ostatně ukazují i poslední průzkumy mezi spotřebiteli - i když se celková nálada zvyšuje, ochota nakoupit v následujících 12 měsících “něco většího” zůstává extrémně nízká. To se zatím neprojevuje na prodejích automobilů, ale začíná to být vidět na slabších reálných nákupech elektroniky nebo oblečení.
"Velký příběh" o stabilizaci spotřeby v Česku sice dnešní slabší čísla nenarušila, ale oživení spotřeby domácností je velmi pozvolné a pravděpodobně v nejbližších měsících nezvládne vykompenzovat klopýtající průmysl. HDP za třetí kvartál jsme tak opět nuceni revidovat směrem dolů na -0,1 % mezikvartálně, což sníží celkový odhad HDP pro rok 2023 na -0,3 % (z -0,1 %) a pro rok 2024 na 2,4 % (z 2,6 %).
To je pro rok 2023 méně, než očekávala centrální banka a může to být jeden z argumentů pro nižší úrokové sazby ve chvíli, kdy bude jasné, že inflace padá do “nižších jednociferných pater”. Proti uvolňování měnové politiky ovšem na druhé straně budou stále hovořit málo ukotvená inflační očekávání, vyšší globální sazby a zranitelná koruna. Proto nadále předpokládáme, že první pokles úrokových sazeb v Česku přijde až na prosincovém zasedání centrální banky. O tom, že už ho mají centrální bankéři trochu „v hlavě“ ostatně svědčí i dnešní zápis z posledního zasedání ČNB. Na něm se centrální bankéři víceméně shodují, že by mělo dojít k prvnímu snížení sazeb ještě v letošním roce.