Počáteční oslavy výsledků víkendových parlamentních voleb ze strany polských aktiv se pomalu chýlí ke konci. Za povolebními zisky akciového trhu i zlotého stály a dosud stojí naděje, že bude postavena nová pro-evropská vláda, která rychle znormalizuje vztahy s Evropskou unií a bude provádět více technokraticky orientovanou politiku.
Připomeňme, že v nedělních volbách získaly tři opoziční strany (Občanská platforma, Třetí cesta a Nová levice) komfortní většinu nejen v dolní komoře tj. v Sejmu (248 vs. 231 potřebných křesel), ale také ukořistily většinu v horní komoře - tedy v Senátu. Teoreticky vzato by mohla být postavena nová vláda, která by rychle získala důvěru v Sejmu a skrze obě komory parlamentu podnikla kroky, které by upravily poměry v soudnictví tak, aby instituce v Bruselu byly (opět) spokojeny. V důsledku toho by např. mohla být již letos odblokována pomoc v podobě grantů a levných půjček z evropských fondů Obnovy a rozvoje ve výši 8 mld. euro (celkem má Polsko alokováno až 110 mld. eur).
Existuje však nemalé riziko, že povolební progres v Polsku nebude tak rychlý, jak by mohly naznačovat přesvědčivé volební výsledky. Za prvé, proces jmenování nové vlády může trvat minimálně několik týdnů. Nyní je totiž na prezidentovi Dudovi (který je z dosud vládnoucí strany Právo a spravedlnost - PiS), aby do 30 dnů od voleb svolal parlament. Následně má dalších 14 dní na to, aby jmenoval nového premiéra. Je přitom možné, že Duda bude ignorovat většinu vzniklou z víkendových voleb a premiérem pověří zástupce strany, která ve volbách dostala nejvíce hlasů - tj. PiS. Tím se může celý proces ustavení nové vlády v Polsku protáhnout (možná až do Vánoc), přičemž další pokus pro jmenování nového premiéra, který by dokázal postavit vládu s potřebnou důvěrou, má již v rukou Sejm.
Navíc je třeba dodat, že vidina silného zlotého, jež je postavena na rychlém přísunu nových transferů z fondů, se ani po ustanovení nové vlády nemusí rychle naplnit. Nově schválenou (soudní) legislativu totiž může svým vetem brzdit současný prezident (přehlasováno musí být ? většinou a to budoucí koalice nemá).
Nicméně, bez ohledu na politické problémy se sestavením nové vlády a na hrozbu pozdějšího odblokování transferů z fondů EU, lze stále výsledky nedělních voleb částečně chápat jako býčí signál pro zlotý. Očekáváme totiž, že po volbách bude NBP daleko opatrnější, pokud jde o další snižování oficiálních úrokových sazeb, neboť ochota většiny členů Výboru pro měnovou politiku kooperovat s hospodářskou politikou nové vlády bude daleko menší. První takovou záminkou pro obezřetnější postoj NBP by mohl být příslib nové vlády navýšit mzdy ve veřejném sektoru o 20 %, jak slibovala voličům Občanská platforma a Nová levice před volbami.
*** TRHY ***
Koruna
Pokračující růst amerických výnosů a zhoršující se sentiment na hlavních trzích drží riziková aktiva pod tlakem a výjimkou není ani koruna. Ta včera opět testovala hranici 24,70 EUR/CZK a zatím nic nenaznačuje, že by měla koruna korigovat ztráty posledních týdnů. Včerejší komentář člena bankovní rady Tomáše Holuba ostatně koruně také nepomohl. T. Holub zopakoval, že první mírný pokles úrokových sazeb může přijít ještě do konce letošního roku.
Eurodolar
Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu atakuje neuvěřitelných 5 %, což jsou nejvyšší hodnoty od roku 2007 - tedy těsně před finanční krizí. Trh zjevně není schopen absorbovat valící se nabídku dluhopisů, což se projevuje zejména ve dnech, kdy jsou na pořadu aukce (což bylo včera a bude i dnes). Tentokrát na dramatický růst amerických delších sazeb reagoval i eurodolar, který směřuje zpátky k hodnotě 1,05.
Dnes bude jak trh s dluhopisy, tak eurodolar sledovat nejenom příchozí týdenní statistiky z trhu práce, ale především vystoupení šéfa Fedu J. Powella. To by mohlo naznačit, zdali současné nastavení trhu pro listopadové zasedání FOMC je správné (aktuálně se podle futures na 93 % počítá s tím, že se sazby nezmění, pro prosinec platí, že 61 % pro scénář “sazby beze změny”).